ČEZ bez windfall daně se rozjíždí. Stát ho ale akcionářům sebere
Elektřina zlevnila, mimořádná daň skončila a ČEZ hlásí vyšší zisk i odvážnější výhled. Zatímco firmě se daří, stát rozjel plán na plné ovládnutí energetického gigantu — a odchod menšinových akcionářů.
Elektřina zlevnila, mimořádná „windfall" daň skončila a ČEZ hlásí za první pololetí vyšší čistý zisk i odvážnější výhled. Jenže zatímco energetickému gigantu se provozně i finančně daří, jeho menšinoví akcionáři řeší čím dál naléhavější otázku: jak dlouho u firmy ještě vydrží. Stát totiž naplno rozjel plán, na jehož konci má být plné ovládnutí ČEZ — a odchod soukromých investorů.
Konec windfall daně nadechl zisk
ČEZ za první pololetí 2026 vykázal čistý zisk 18,1 miliardy korun, meziročně o 10 % více. Upravený čistý zisk vzrostl o 7 % na 17,8 miliardy. Hlavním tahounem přitom nebyl provoz, ale konec daně z neočekávaných zisků, která firmu v předchozích dvou letech připravovala o miliardy a putovala do státního rozpočtu.
Provozně naopak ČEZ zpomalil. Výnosy klesly o 5 % na 159,7 miliardy korun a provozní zisk EBITDA se propadl o pětinu na 59 miliard. Pokles odráží normalizaci cen energií po extrémních letech 2022–2023 a slabší obchodní (trading) marže. Jinými slovy: byznys se ochlazuje k „normálu", čistý zisk drží nahoře hlavně proto, že stát přestal ukrajovat.
| Ukazatel (1H 2026) | Hodnota | Meziročně |
|---|---|---|
| Čistý zisk | 18,1 mld Kč | +10 % |
| Upravený čistý zisk | 17,8 mld Kč | +7 % |
| Provozní výnosy | 159,7 mld Kč | −5 % |
| EBITDA | 59 mld Kč | −20 % |
| Čistý dluh | 199,9 mld Kč | dluh/EBITDA 1,3 → 1,6 |
| Investice (capex) | 30 mld Kč | +30 % |
Vyšší výhled a tučná dividenda
Management při té příležitosti zvýšil výhled na celý rok 2026 — EBITDA nově vidí v pásmu 109 až 114 miliard a upravený čistý zisk 31 až 35 miliard korun. Valná hromada zároveň schválila dividendu 42 Kč na akcii. Provoz sice chladne, ale silná bilance a regulovaný byznys (distribuce, sítě) dělají z ČEZ stabilního plátce.
Investice přitom zrychlují — capex vyskočil o 30 % na 30 miliard, hlavně kvůli sítím a přípravě nového jádra. Čistý dluh dosáhl 199,9 miliardy a poměr čistý dluh/EBITDA stoupl z 1,3 na 1,6. To je pořád komfortní úroveň, ale trajektorie je jasná: ČEZ se chystá hodně investovat.
Historický krok: ČEZ se rozdělí
Nad výsledky ale vévodí něco jiného. Valná hromada v roce 2026 posvětila zásadní restrukturalizaci — vyčlenění nevýrobní části skupiny do nové firmy s pracovním názvem DSZS. Do ní má zamířit prodej a distribuce energií, obchodování a energetické služby, konkrétně firmy jako ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO či tradingové společnosti.
Nová firma má vzniknout v řádu týdnů a začlenění vybraných podniků se plánuje na první čtvrtletí 2027. Na papíře jde o „optimalizaci vlastnické struktury". Ve skutečnosti je to první krok k něčemu mnohem většímu.
Jak si stát vezme výrobu zpět
Rozdělení totiž není samoúčelné. Je to odpalovací rampa k zestátnění. Plán funguje takto: stát prodá menšinový podíl v nové DSZS a získané peníze použije na výkup akcií ČEZ od soukromých (minoritních) akcionářů. Tím se výrobní — a především jaderná — část ČEZ dostane plně pod státní kontrolu. Ve strategických podnicích si přitom skupina hodlá ponechat minimálně 51 %.
Logika je srozumitelná. Nové jaderné bloky v Dukovanech jsou extrémně drahé a rizikové a soukromí akcionáři je nechtějí spolufinancovat. Stát proto chce mít výrobu „svou", bez ohledů na minoritu a bez věčných sporů o to, kdo zaplatí jádro. Premiér Andrej Babiš avizoval, že plné ovládnutí ČEZ chce vláda stihnout nejpozději do konce volebního období v roce 2029. Vicepremiér Karel Havlíček mluví u klíčové infrastruktury dokonce o horizontu dvou let.
Co z toho (ne)mají akcionáři
A tady je jádro paradoxu z titulku. Firmě se daří, platí slušnou dividendu a zbavila se mimořádné daně — jenže menšinové akcionáře, kteří dnes drží zhruba 30 % ČEZ, čeká s velkou pravděpodobností vyplacení a odchod. Otázkou zůstává za kolik. Povinný odkup obvykle přichází s prémií nad tržní cenou, což může krátkodobě akcii podržet. Dlouhodobý investor ale přijde o to podstatné: budoucí upside odrizikované, do sítí a jádra masivně investující utility s podporou státu.
Pro spekulanta tak může být vynucený odkup příležitostí — vsadit na to, že stát zaplatí prémii. Pro dlouhodobého držitele je to spíš konec příběhu: akcie, kterou léta kupoval kvůli dividendě a expozici na českou energetiku, mu bude odkoupena, ať chce nebo ne.
Závěr
ČEZ vstupuje do nové éry hned na dvou frontách. Provozně se vrací do normálu po letech mimořádných zisků, ale konec windfall daně a zvednutý výhled drží čísla i akcii nahoře. Politicky pak firma odstartovala cestu, která skončí u plného zestátnění výroby a odchodu minority z burzy. Rozjíždí se — jen ne nutně ve prospěch těch, kdo dnes ČEZ vlastní vedle státu.
Text má informativní charakter a není investičním doporučením.