Ve Zlatých Horách leží zlato za 18 miliard. Začne se zase těžit?
Státní Diamo spočítalo, že obnovená těžba na Jesenicku by za deset let vynesla 6,2 tuny zlata v hodnotě téměř 18 miliard korun, k tomu zinek, měď a galium. Bez kyanidu a nového odkaliště. Město ale záměr odmítá a z výnosu by dostalo jen drobné.
Pod Zlatými Horami na Jesenicku leží zlato v hodnotě téměř 18 miliard korun. Státní podnik Diamo zveřejnil výsledky průzkumu a první část studie proveditelnosti, podle které by obnovená těžba za deset let vynesla 6,2 tuny zlata. Česko by se po více než třiceti letech vrátilo mezi země, které zlato těží. Město ale zatím říká ne.
| Ložisko Zlaté Hory | Údaj |
|---|---|
| Geologické zásoby zlata | asi 11 tun |
| Plánovaná těžba za 10 let | 6,2 tuny (asi 620 kg ročně) |
| Tržní hodnota 6,2 tuny | zhruba 17,9 mld. Kč |
| Ruda ročně | asi 200 tisíc tun |
| Vedlejší kovy ročně | 1 556 t zinku, 265 t mědi (ověřuje se i galium) |
| Pracovní místa | asi 120 |
| Příjem pro Zlaté Hory | zhruba 8,4 mil. Kč ročně |
Proč se o tom mluví právě teď
Odpověď je jednoduchá: cena zlata. Unce se dnes obchoduje kolem 4 100 dolarů, i po letošním propadu výrazně víc než před pár lety. Ložisko, které se v 90. letech přestalo vyplácet, tak dnes vychází ekonomicky. V Česku se zlato těžilo do roku 1994, kdy ve Zlatých Horách skončila těžba polymetalické rudy. Od té doby je země bez vlastní produkce.
Diamo už na jaře oznámilo, že obnovení těžby má podle studie ekonomický potenciál a pomohlo by regionu. Jesenicko patří k nejchudším oblastem republiky s vysokou nezaměstnaností a odchodem mladých lidí.
Jak by těžba vypadala
Studie počítá s patnácti lety: tři roky přípravy, deset let těžby a dva roky na sanaci a rekultivaci. Odborníci ale upozorňují, že desetiletý rámec je jen výpočetní model. Další průzkum může potvrdit nové zásoby a těžba by mohla trvat i desítky let.
- Pod zemí: ruda by se dobývala vrtáním a odstřely ve stávajících důlních chodbách, žádný povrchový lom.
- Bez kyanidu: studie s kyanidovým loužením, které je u zlata běžné a nejvíc kritizované, nepočítá. Zkoumá šetrnější postupy, například loužení glycinem.
- Bez nového odkaliště: zpracování by probíhalo v bývalém areálu Rudných dolů a nové povrchové odkaliště se neplánuje.
Vlivy na životní prostředí zatím posouzené nejsou. Před začátkem těžby čeká projekt podrobnější studie, další průzkum, posouzení EIA, povolovací řízení a změny územního plánu. Realisticky by se těžit začalo nejdřív na konci desetiletí.
Město je proti
Zastupitelé Zlatých Hor záměr loni odmítli. „Neshledali jsme v tomto směru v této chvíli žádné příznivé dopady," uvedl tehdy starosta Milan Rác. V letošních komunálních volbách jeho uskupení Nezávislí 2026 zvítězilo. Postoj města se tak zatím nemění.
Pro obec by těžba znamenala zhruba 8,4 milionu korun ročně z poplatků a daně z nemovitostí, sousední Heřmanovice by dostaly asi 2,9 milionu. Na 18 miliard korun v zemi to je málo a v tom je jádro sporu. Většina výnosu by šla státnímu podniku, zatímco hluk, doprava a rizika by zůstala místním. Bez dohody s obcí a lepšího podílu pro region bude projekt těžko průchodný.
Má to smysl pro stát?
Zlato je jen část příběhu. Zinek, měď a hlavně galium, které Evropská unie řadí mezi kritické suroviny, mohou mít pro Česko strategický význam. Galium potřebují výrobci čipů a Čína, která ovládá většinu světové produkce, jeho vývoz omezuje. Ekonomika ložiska ale stojí a padá s cenou zlata. Pokud by se vrátila k úrovním před pár lety, část výpočtů by se rozsypala.
Česká národní banka mezitím zlato nakupuje do svých rezerv. Domácí těžba by na tom ale nic nezměnila. Ročních 620 kilogramů je zlomek toho, co ČNB přikupuje, a zlato by se prodávalo za tržní cenu.
Zdroje: Novinky.cz, ČTK, státní podnik Diamo, Peníze.cz (cena zlata). Data jsou orientační ke dni vydání, nejde o investiční doporučení.