Zlato zase prudce posiluje. Co za tím stojí?
Cena zlata se v posledních dnech vrátila k razantnímu růstu. Unce (troyská, 31,1 g) se v polovině srpna obchoduje kolem 4 400 dolarů, což je o 11 % více než letošní červnové minimum na 3 943 dolarech. V přepočtu jde o necelých 92 000 Kč za unci. Návrat k růstu je o to výraznější, že mu předchozí měsíce jízdy na horské dráze nijak nenahrávaly – zlato letos zažilo jak historický rekord, tak ostrou korekci, a teď se znovu drápe nahoru.
Divoký rok zlata
Zlato vstoupilo do roku 2026 v euforii a už v lednu vyšplhalo na historický rekord 5 600 dolarů za unci. Pak přišla citelná korekce: v dubnu se cena po propadu stabilizovala kolem 4 400 dolarů, na počátku května ale během pár obchodních dnů odepsala dalších 400 dolarů poté, co trhem otřáslo mimo jiné falešné AI video s Warrenem Buffettem, které spustilo vlnu algoritmického prodeje, a k tomu se přidalo posilování dolaru a rostoucí výnosy amerických desetiletých dluhopisů. V červnu se cena dostala až na letošní minimum 3 943 dolarů. Od té doby si ale zlato připsalo zpět zmíněných 11 % a vrací se k hranicím, které naposledy vídalo před více než dvěma měsíci.
Proč zlato zase roste
Za posledním posílením stojí kombinace několika faktorů, které se navzájem posilují:
Trh především přehodnocuje očekávání ohledně americké centrální banky. Chladnější data o inflaci v USA snížila pravděpodobnost dalšího utahování sazeb Fedu a naopak zvýšila šance na jejich snižování – a nízké sazby dělají z neúročeného zlata relativně atraktivnější aktivum oproti dluhopisům. K tomu se přidává slábnoucí dolar, ve kterém se zlato obchoduje, což ho zlevňuje pro investory mimo USA a podporuje poptávku.
Druhým pilířem jsou rekordní nákupy centrálních bank, v čele s Čínou, které dlouhodobě diverzifikují své rezervy pryč od dolarových aktiv. Tyto nákupy fungují jako cenově necitlivá poptávka, která pod cenou zlata vytváří pevné dno. Nakupuje ostatně i Česká národní banka, která ve svých rezervách drží přes 41 tun zlata.
Třetím motorem je bezpečný přístav – přetrvávající geopolitické napětí (obchodní spory, konflikty na Blízkém východě a obavy z finančních sankcí) žene investory k zlatu jako k neutrálnímu uchovateli hodnoty. Přispívá k tomu i rostoucí zadlužení vyspělých ekonomik, včetně USA, které zpochybňuje dlouhodobou hodnotu papírových měn a státních dluhopisů. Podobně silně – dokonce ještě výrazněji než zlato – v posledních týdnech roste i stříbro, které se dostalo nad 67 dolarů za unci.
Analytici přitom rychlý návrat nad lednový rekord 5 600 dolarů zatím nepovažují za reálný, další mírné posilování v následujících měsících ale nevylučují.