Mentoři navezli malé investory do obrovských dluhů na byty. Řadu z nich to může zlikvidovat
Realitní mentoři za velké peníze radili, ať si lidé vezmou co nejvíc úvěrů, ideálně na celou cenu bytu, a nakoupí za ně byty. Počítalo se s tím, že ceny porostou pořád. Jenže páka funguje i opačně. Při poklesu cen splácejí investoři dluhy vyšší, než je hodnota jejich bytů.
Ještě před rokem to vypadalo jako recept na zbohatnutí. Na seminářích, webinářích a v placených skupinách radili realitní „mentoři“ drobným investorům jednoduchou strategii: vezměte si co nejvíc hypoték a úvěrů, kupte za ně co nejvíc bytů a nechte trh, aby pracoval za vás. Nájemníci zaplatí splátky a růst cen udělá z dluhů majetek. Kdo neměl vlastní peníze, dostal návod, jak se bez nich obejít. Teď, když se trh s byty otáčí, se ukazuje druhá strana té strategie. Řadu malých investorů může zlikvidovat.
Strategie, která fungovala jen v jednom směru
Model, se kterým mentoři přicházeli, stál na několika předpokladech:
- Nemovitosti rostou vždycky. Deset let to tak opravdu bylo, a tak se z toho stalo pravidlo, se kterým se počítalo do budoucna.
- Čím víc dluhu, tím líp. Když byt zdraží o deset procent, investor s nulovým vlastním kapitálem vydělá „nekonečně“. Vlastní peníze měly být brzdou, ne pojistkou.
- Nájem pokryje splátku. A když ne, rozdíl se doplatí, protože růst ceny bytu ho mnohonásobně převýší.
- Kupuj další. Zhodnocení prvního bytu se použije jako zástava pro úvěr na další byt. Portfolio se tak rozrůstá rychleji, než by kdokoli našetřil.
Za tyto rady platili lidé desítky a někdy i stovky tisíc korun za kurzy a „mentoring“. Část mentorů navíc vydělávala na provizích z prodeje bytů nebo ze zprostředkování úvěrů. Na každém dalším bytě, který jejich klient koupil, tak vydělali podruhé.
Jak se kupovalo bez vlastních peněz
Banky u hypoték požadují vlastní zdroje: běžně deset až dvacet procent ceny, u investičních bytů podle doporučení ČNB od letošního dubna dokonce třicet procent. Mentoři proto učili, jak tuto podmínku obejít a získat financování na celou cenu bytu. Mezi nejčastější postupy patřilo:
- Spotřebitelský úvěr na vlastní zdroje. Chybějící část ceny se „dofinancovala“ dražší nezajištěnou půjčkou. ČNB přitom bankám výslovně doporučuje, aby limity pro hypotéky neobcházely souběžnými spotřebitelskými úvěry.
- Zástava jiné nemovitosti. Úvěr se zajistil vedle kupovaného bytu i bytem nebo domem rodičů či vlastním bydlením. Do rizika se tak dostala i nemovitost, ve které někdo bydlí.
- Nákup přes firmu. Podnikatelské úvěry nespadají pod limity ČNB pro hypotéky domácností, investor ale za ně obvykle ručí osobně.
- Úprava ceny ve smlouvě. Nejrizikovější varianta: uvést ve smlouvě vyšší kupní cenu, než se skutečně platí, aby banka půjčila víc. Uvedení banky v omyl o hodnotě zástavy přitom může naplnit znaky úvěrového podvodu.
Výsledkem byly portfolia několika bytů, za kterými nestála žádná vlastní rezerva, jen dluh a víra, že ceny porostou dál.
Páka funguje oběma směry
Finanční páka, tedy nákup na dluh, znásobuje zisky. Stejně spolehlivě ale znásobuje i ztráty. Ukažme to na modelovém investorovi, který na vrcholu trhu v roce 2025 koupil podle rad mentora čtyři byty po třech milionech korun. Celých 12 milionů financoval úvěry se sazbou kolem pěti procent na 30 let. Každý byt pronajímá za 12 tisíc korun měsíčně, po odečtení fondu oprav, pojištění a správy mu z nájmu zbude zhruba 9 500 korun.
| Ukazatel | Slib mentora | Realita při poklesu cen |
|---|---|---|
| Splátky úvěrů měsíčně | 64 400 Kč | 64 400 Kč |
| Čistý nájem ze 4 bytů | 38 000 Kč | 38 000 Kč |
| Doplatek z vlastní kapsy | 26 400 Kč měsíčně | 26 400 Kč měsíčně |
| Vývoj ceny bytů za rok | +8 %, tedy +960 tisíc Kč | −20 %, tedy −2,4 milionu Kč |
| Hodnota bytů | 12,96 milionu Kč | 9,6 milionu Kč |
| Zbývající dluh | 11,8 milionu Kč | 11,8 milionu Kč |
| Čisté jmění v bytech | +1,2 milionu Kč | −2,2 milionu Kč |
V mentorově verzi investor doplácí přes 300 tisíc korun ročně, ale zhodnocení bytů mu přinese skoro milion. Na papíře tak vydělává. Pokud ale ceny o pětinu klesnou, zbude mu po roce dluh o 2,2 milionu vyšší, než je hodnota bytů. Kdyby chtěl byty prodat, musel by po prodeji ještě doplatit bance přes dva miliony korun, plus poplatky a případnou sankci za předčasné splacení. Neprodává tedy byty, prodává dluh. A každý měsíc dál doplácí 26 tisíc korun na byty, které ztrácejí hodnotu.
Pro srovnání: investor, který do stejných bytů vložil třicet procent vlastních peněz, tedy 3,6 milionu korun, by při stejném poklesu přišel o dvě třetiny vlastního kapitálu. Bolelo by to, ale stále by měl kladné jmění a splátky by mu z nájmu skoro vycházely. Rozdíl mezi bolestí a likvidací je právě ve vlastních penězích.
Proč je to dlouhodobý problém
Mentoři často tvrdili, že i kdyby ceny klesly, stačí počkat, než se zase vrátí nahoru. Jenže na realitním trhu se propad neodehrává za týden jako na burze. Pokles cen trvá roky, než trh najde své dno. Po celou dobu musí investor platit splátky, doplácet rozdíl mezi nájmem a splátkou a přitom nemůže výhodně prodat. Kdo má rezervy, vydrží. Kdo celé portfolio postavil na dluhu, rezervy nemá.
K tomu se přidává několik dalších rizik:
- Refixace. Kdo kupoval v letech 2020 a 2021 s fixací za dvě nebo tři procenta, refixuje dnes na pět až šest procent. Splátka na každý milion dluhu tak vzroste zhruba o 1 400 až 2 000 korun měsíčně.
- Prázdné byty a neplatiči. Každý měsíc bez nájemníka znamená plnou splátku z vlastní kapsy. Na trhu, kde byty prodává mnoho investorů najednou, přibývá i nabídky k pronájmu a nájmy přestávají růst.
- Spotřebitelské úvěry. Nezajištěná půjčka na vlastní zdroje má kratší splatnost a vyšší úrok. Často tvoří největší část měsíčního doplatku.
- Řetězová reakce. Když investor začne byty prodávat, srazí jejich cenu. To ohrožuje investory, kteří kupovali ve stejném místě. Nejvíc je to vidět v regionech, kde byty skupovali hlavně investoři, jako je sever Čech.
Zkušení investoři to přitom věděli. Někteří velcí hráči začali prodávat už v době, kdy ceny ještě rostly. Kupovali od nich často právě drobní investoři, které na trh přivedli mentoři.
Co dělat, pokud jste v této situaci
- Spočítejte si skutečné cash flow. Všechny splátky, včetně spotřebitelských úvěrů, proti skutečnému nájmu po odečtení nákladů. A k tomu kolik byty reálně mají hodnotu dnes, ne na vrcholu.
- Jednejte s bankou včas. Prodloužení splatnosti, odklad splátek nebo změna fixace se dají vyjednat mnohem snáz, dokud splácíte, než když se dostanete do prodlení.
- Neplaťte dluhy dalšími dluhy. Nová půjčka na doplácení splátek jen odkládá problém a zvětšuje ho.
- Prodávejte s rozmyslem, ale včas. Pokud portfolio dlouhodobě neutáhnete, je lepší prodat nejslabší byt dřív než ostatní a snížit tak zadlužení. Čekání na návrat cen může být drahé.
- Hledejte nezávislou radu. Ne od toho, kdo vám strategii prodal. Pomoci může nezávislý finanční poradce nebo bezplatná dluhová poradna. Pokud je situace neřešitelná, může přijít v úvahu i oddlužení.
Páka je mocný nástroj. V rostoucím trhu dělá z obyčejných lidí rychle „milionáře“, v klesajícím je stejně rychle zbavuje majetku. Mentoři, kteří ji prodávali jako jistou cestu k bohatství, se o druhé straně mince zmiňovali jen málokdy. Teď ji poznají jejich klienti.
Zdroje: Věstník ČNB 17/2025 – doporučení k hypotečním úvěrům, Peníze.cz – investiční byt 2026, Swiss Life Hypoindex, vlastní výpočty a články Penize247.cz. Nejde o investiční doporučení.