Německo je na kolenou. Za rok tam zaniklo 190 tisíc firem

Německá ekonomika sténá. V roce 2025 v Německu zaniklo téměř 190 tisíc firem — konkrétně 187 744 podniků. Je to zhruba o 10 % víc než rok předtím a nejvyšší číslo za bezmála dvacet let; víc firem naposledy zaniklo v roce 2007. Vyplývá to z propočtů institutu ZEW a věřitelské asociace Creditreform. Krize, která začala v průmyslu, se přelévá napříč celou ekonomikou.

Krachy versus tiché zavírání

Důležitý detail: zdaleka ne všechny zaniklé firmy zkrachovaly. Insolvencí byla jen zhruba každá osmá. Většina podniků prostě tiše skončila — kvůli nedostatku kvalifikovaných lidí, vysokým nákladům a čím dál častěji i proto, že majitel odchází do důchodu a nenašel nástupce. Právě demografie se stává jedním z hlavních důvodů zavírání.

„Opětovný nárůst zániků firem ukazuje, že tlak na přizpůsobení německé ekonomiky dál sílí,“ uvedla Sandra Gottschalková z institutu ZEW. Patrik-Ludwig Hantzsch z Creditreformu upozornil, že tiše mizející malé a střední firmy svým počtem výrazně převyšují medializované pády velkých společností — reálný rozsah krize je tak větší, než kolik je vidět v titulcích.

Kde to bolí nejvíc

Zavírání se rozšířilo prakticky do všech odvětví. Jen v průmyslu skončilo kolem 11 tisíc firem, o více než 10 % vzrostly zániky také v pohostinství a zdravotnictví. Samostatnou kapitolou jsou skutečné bankroty: v roce 2025 mělo do insolvence zamířit zhruba 23 900 firem, o 8,3 % víc než rok předtím a nejvíc od roku 2014. Nejprudčeji rostly krachy ve zpracovatelském průmyslu a obchodu (přes +10 %).

• 285 000 zaměstnanců se přímo dotkly firemní insolvence (mírně méně než 291 tisíc o rok dříve).
• Škody z bankrotů dosáhly zhruba 57 miliard eur (z 59,1 mld. v roce 2024).
• Drtivou většinu krachů — 81,6 % — tvořily mikropodniky do deseti zaměstnanců. Krize dopadá hlavně na ty nejmenší.

Motor se zadrhává

Za čísly stojí několik let stagnace. Německé HDP sice v roce 2025 vzrostlo o 0,2 % (po propadu o 0,5 % v roce 2024), ale ve třetím čtvrtletí zůstalo na místě a oživily se obavy z další recese. Průmyslová výroba klesla třetí rok v řadě, nejcitelněji v automobilkách a strojírenství. Symbolem je Volkswagen, který ruší okolo 35 tisíc pracovních míst. Na ekonomiku doléhají vysoké ceny energií, slabá zahraniční poptávka a americká cla.

Co na to vláda

Kabinet kancléře Friedricha Merze sází na peníze. Bundestag schválil historickou výjimku z dluhové brzdy pro obranu a zvláštní fond na 500 miliard eur, který má během dvanácti let financovat infrastrukturu. Merz slíbil „podzim reforem“, zatím ale postup vázne. Stimul může pomoci, jenže rozjezd velkých investic trvá roky — a mikropodnikům, které dnes zavírají, přijde pomoc pozdě.

Co to znamená pro nás a pro investory

Německo je zdaleka největší obchodní partner Česka, takže jeho potíže se přímo přelévají do české průmyslové poptávky, zakázek a kurzu koruny vůči euru. Paradoxem je, že akciový index DAX se přitom drží vysoko — jenže ho táhne hrstka globálních šampionů (SAP, Siemens, zbrojařka Rheinmetall), zatímco domácí Mittelstand, tedy páteř ekonomiky, se trápí. Index tak dnes o kondici reálné německé ekonomiky vypovídá méně než kdy dřív.

Pro investory to není nutně signál k panice, ale k obezřetnosti: rozlišovat mezi globálně orientovanými německými exportéry a firmami závislými na domácí poptávce. Sledovat se vyplatí výnos německých desetiletých dluhopisů (barometr rizika a inflačních očekávání), kurz eura a to, zda Merzův stimul reálně nastartuje investice, nebo skončí u čísel na papíře.

Text má informativní charakter a není investičním doporučením. Data vycházejí z propočtů ZEW a Creditreformu a z veřejných ekonomických statistik; tržní hodnoty jsou orientační a mění se v čase.