Je tu další energetická krize, říká český ekonom. Elektřina zdražila na dvojnásobek, továrny už zastavují výrobu

Eva Kučerová · 21.11.2026
Je tu další energetická krize, říká český ekonom. Elektřina zdražila na dvojnásobek, továrny už zastavují výrobu

Elektřina na evropském trhu za rok zdražila na dvojnásobek a první továrny kvůli ní zastavují výrobu. Českým domácnostem hrozí v roce 2027 účty vyšší o tisíce korun, průmyslu ztráta zakázek z Německa. Proč nás neochrání ani vlastní elektrárny.

Evropa se znovu potýká s drahou energií. Velkoobchodní ceny elektřiny se za rok zhruba zdvojnásobily a první průmyslové podniky kvůli nim omezují výrobu. Pro Česko, jednu z nejprůmyslovějších ekonomik EU, to není dobrá zpráva. Domácnostem hrozí v příštím roce vyšší účty, firmám další ztráta konkurenceschopnosti a ekonomice návrat inflace.

„V Evropě se schyluje k druhé energetické krizi za posledních pět let,“ varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Ocelárna má zakázky, ale vyrábět se nevyplatí

Jak vážná situace je, ukazuje případ, na který upozornila agentura Bloomberg. Německá ocelárna italské skupiny Feralpi musí v některých hodinách zastavovat výrobu. Zakázek má dost, jenže elektřina je v určitých hodinách tak drahá, že by na každé tuně oceli prodělávala. Podle Kovandy jde o nebývalou situaci: evropskému průmyslu nechybějí zákazníci, ale cenově dostupná energie.

Elektřina na tři měsíce dopředu se na burze obchoduje kolem 200 eur za megawatthodinu, tedy zhruba za dvojnásobek loňské ceny. Za zdražením stojí především plyn, jehož evropská cena v listopadu přesahuje 85 eur za megawatthodinu. Plynové elektrárny totiž v mnoha hodinách určují cenu elektřiny na celém propojeném evropském trhu. Když zdraží plyn, zdraží i elektřina, a to bez ohledu na to, kolik jí vyrobí levnější zdroje.

Podle Kovandy je elektřina v největších evropských ekonomikách v současnosti dokonce dražší než v krizovém roce 2022.

Proč Česko neochrání vlastní elektrárny

Mohlo by se zdát, že Česko s jadernými a uhelnými elektrárnami je před drahotou chráněné. Není. Český trh s elektřinou je úzce propojený s německým a cena se tvoří na společném evropském trhu. „Elektřina vyrobená v českých jaderných či uhelných elektrárnách se tak neprodává automaticky českým odběratelům za cenu odpovídající tuzemským výrobním nákladům,“ vysvětluje Kovanda.

Dopad na českou ekonomiku navíc bude citelnější než jinde, protože průmysl u nás tvoří větší podíl ekonomiky než ve většině zemí EU. Nejvíc jsou ohrožena odvětví náročná na energii: hutnictví, chemie, sklářství, keramika a papírny. Nepřímo i automobilky a jejich dodavatelé.

Kolik si připlatí domácnosti

Do účtů domácností se velkoobchodní ceny propisují se zpožděním, podle toho, jak dodavatelé energii nakupují a jaké mají zákazníci smlouvy. Kdo má cenu dlouhodobě zafixovanou, je zatím chráněný. Nejvíc ohrožení jsou zákazníci bez fixace, ti, kterým fixace brzy končí, a lidé s cenou navázanou na krátkodobý trh.

Kovanda nabízí modelový výpočet. Pokud by obchodní část ceny elektřiny (tzv. silová elektřina) zdražila o 20 % z výchozích 3 000 korun za megawatthodinu:

DomácnostRoční spotřebaZdražení bez DPHZdražení s DPH 21 %
Byt / běžný dům3 MWhcca 1 800 Kčcca 2 180 Kč
Dům vytápěný elektřinou10 MWhcca 6 000 Kčcca 7 260 Kč

K tomu se může přidat růst regulované části ceny, kterou určuje Energetický regulační úřad. Ten v návrhu na rok 2027 počítá s jejím zvýšením na hladině nízkého napětí v průměru o 2,8 %. Konečné ceny má zveřejnit do konce listopadu.

Drahý plyn zasáhne i ty, kdo jím topí, a přes teplárny spalující plyn také domácnosti napojené na dálkové teplo. A protože vyšší náklady firem se postupně promítají do cen potravin, zboží i služeb, energetická krize může dopadnout i na ty, kdo sami spotřebují elektřiny málo.

Dvojí rána přes Německo

Možná ještě větší riziko pro Česko představuje nepřímý dopad. Pokud německý průmysl kvůli drahé energii omezí výrobu a investice, přijdou o zakázky i čeští subdodavatelé, pro které je Německo zdaleka největším odběratelem. „Energetická krize tak Česko může zasáhnout dvakrát: dražšími energiemi doma a útlumem zakázek ze zahraničí,“ upozorňuje Kovanda.

Co můžete udělat

  • Zkontrolujte svou smlouvu. Zjistěte, do kdy máte cenu zafixovanou a zda je navázaná na burzu.
  • Nečekejte s fixací na poslední chvíli. Pokud vám smlouva končí, porovnejte nabídky dodavatelů včas. Ceny nových fixací se s velkoobchodem zvedají.
  • Počítejte s rezervou. Zálohy na příští rok mohou vzrůst. Kdo topí elektřinou nebo plynem, by měl s vyššími náklady počítat v rozpočtu už teď.

Zdroje: Lukáš Kovanda na X, Bloomberg, Energetický regulační úřad.

Čtěte také

Další články