Plyn a elektřina zdražují jako v roce 2022. Náraz pro domácnosti přijde brzy, nastínil ekonom

Pozornost veřejnosti se v posledních týdnech upírá k cenám benzinu a nafty. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka se ale mnohem vážnější příběh odehrává jinde: na trzích s plynem a elektřinou. Ve svém pondělním vlákně na síti X upozornil, že vývoj „vzdáleně připomíná rok 2022“. Tehdejší energetická krize přispěla k tomu, že česká inflace vystoupala až k 18 procentům.

Data mu dávají za pravdu. Plyn je nejdražší od konce roku 2022, elektřina na příští rok zdražila o více než polovinu a nové fixace pro domácnosti jsou výrazně dražší než na začátku roku.

Plyn za čtyři měsíce víc než dvakrát dražší

Referenční cena plynu na nizozemské burze TTF se na konci června pohybovala kolem 40 eur za megawatthodinu. Minulý týden kontrakt s dodáním na příští měsíc krátce překonal 90 eur, poprvé po téměř čtyřech letech. Naposledy se obchodoval v pásmu zhruba 84 až 90 eur. Takto drahý byl plyn naposledy v prosinci 2022.

Hlavní příčinou je válka s Íránem, která začala na konci února americko-izraelskými údery. Konflikt narušil lodní dopravu Hormuzským průlivem, kudy běžně proudí zhruba pětina světových dodávek zkapalněného plynu (LNG). Evropa o zbývající náklady soupeří s asijskými kupci a před zimou musí přeplácet.

1/7 Ceny plynu a elektřiny si říkají o pozornost. Zatímco veřejnost sleduje zdražování pohonných hmot, na energetických trzích se začíná odehrávat příběh, který vzdáleně připomíná rok 2022. Tehdejší energetická krize přispěla k růstu inflace až na 18 %.

— David Marek (@David_Marek) 26. října 2026

Zásobníky jsou poloprázdné

Situaci zhoršuje nízká naplněnost evropských zásobníků. Obchodníci letos s nákupy otáleli, protože čekali na zlevnění, a drahý plyn pak doplňování ještě zpomalil. Podle dat evropského sdružení GIE byly zásobníky v EU minulý týden plné necelých 75 procent. V minulých letech bývaly touto dobou výrazně plnější, loni ve stejném období zhruba o deset procentních bodů.

Česko je na tom lépe než sousedé, ale ani 77 procent není pohodlná rezerva. Plyn se navíc obchoduje na společném evropském trhu. Pokud Německu na konci zimy dojde, cena poroste i pro české odběratele, ať jsou naše zásobníky plné jakkoli. Analytici proto upozorňují, že největším rizikem je dlouhá a mrazivá zima spojená se silnou poptávkou v Asii.

Elektřina na rok 2027 za 160 eur

Dražší plyn se rychle přelévá do cen elektřiny. V Evropě totiž cenu elektřiny často určují plynové elektrárny, které se zapínají jako poslední, když ostatní zdroje nestačí. Kontrakty na dodávku elektřiny v roce 2027 se podle Marka v první polovině roku pohybovaly kolem 90 až 100 eur za megawatthodinu. Nyní překročily 160 eur. To je nárůst o 60 až 75 procent.

Právě za tyto ceny dnes dodavatelé nakupují energii, kterou budou domácnostem a firmám prodávat v příštím roce.

Kolik zaplatí domácnosti

Zdražení už je vidět v nabídkách. Podle orientačních cen Energetického regulačního úřadu k 1. říjnu stojí roční fixace plynu pro rodinný dům 1 952 až 2 017 korun za megawatthodinu bez DPH. V lednu to bylo 1 042 až 1 088 korun. Plyn s roční fixací tedy za devět měsíců podražil zhruba o 85 procent. Jen mezi zářím a říjnem šly nabídky nahoru o pětinu.

Co to znamená v korunách? Byt nebo menší domácnost, která spotřebuje 7,5 megawatthodiny plynu ročně, by při podpisu nové roční fixace dnes zaplatila zhruba o 8 300 korun víc než v lednu. U rodinného domu vytápěného plynem se spotřebou 20 megawatthodin jde o víc než 22 tisíc korun ročně. U elektřiny činí rozdíl v ceně silové elektřiny pro domácnost se spotřebou 3 megawatthodiny přibližně 4 000 korun ročně s DPH. Regulované poplatky za distribuci jsou v těchto číslech navíc.

Většinu lidí zdražení zatím nezasáhne. Zhruba 60 procent odběratelů má fixovanou cenu a dodavatelé mají velkou část energie nakoupenou dopředu. Problém nastane ve chvíli, kdy fixace skončí. Kdo bude smlouvu prodlužovat v nejbližších měsících, narazí na úplně jiné ceny, než na jaké byl zvyklý.

Návrat inflace

Marek upozorňuje, že dopad do inflace nebude okamžitý, právě kvůli fixacím a nákupům dopředu. Pokud ale vysoké ceny vydrží, postupně se do spotřebitelských cen promítnou. Inflace přitom už zrychluje i bez energií: v září vzrostla na 2,5 procenta z 1,9 procenta v srpnu, hlavně kvůli pohonným hmotám. Jádrová inflace dosáhla podle odhadů 3,1 procenta. Česká národní banka sama čeká, že na začátku příštího roku inflace přechodně přesáhne tři procenta. To je ještě před započtením dražšího plynu a elektřiny v plném rozsahu.

Druhým rizikem jsou podle Marka potraviny. Letošní sucho a vysoké teploty poškodily úrodu a Český statistický úřad odhaduje, že sklizeň základních obilovin bude meziročně nižší o 16 procent. Současné zdražení energií a potravin je přesně ta kombinace, která v roce 2022 vytlačila inflaci k 18 procentům. Energie se totiž promítají do výroby, dopravy i skladování téměř všeho zboží.

Bude to jako v roce 2022?

Pravděpodobně ne v plné síle. Plyn tehdy na vrcholu stál přes 300 eur za megawatthodinu, tedy více než trojnásobek dnešní ceny. Evropa se mezitím zbavila závislosti na ruském plynu, postavila terminály na LNG a rozšířila obnovitelné zdroje. Navíc přichází nová produkce LNG ze Spojených států. Část analytiků proto mluví spíš o dočasném šoku, který odezní, až se uklidní situace na Blízkém východě.

Jistota to ale není. Vrchol podle nich ještě nemusel nastat, zejména pokud přijde tuhá zima nebo výpadek dodávek LNG. Rozdíl oproti roku 2022 je i v tom, že nezačínáme s nulovými úrokovými sazbami. ČNB drží základní sazbu na 3,75 procenta a v červnu ji zvýšila.

Dilema pro ČNB

Pro ekonomiku podle Marka hrozí nepříjemná kombinace. Drahé energie brzdí růst, protože domácnostem zbývá méně peněz a firmy mají vyšší náklady, zároveň ale zvyšují inflaci. Česká národní banka se tak může ocitnout v dilematu. Pokud zvýší sazby, aby inflaci zkrotila, ekonomiku ještě víc přibrzdí. Pokud nechá sazby beze změny, riskuje, že se vyšší inflace usadí v očekáváních lidí a firem. Část analytiků už počítá s dalším zvýšením sazeb.

Na konci podle Marka stojí riziko návratu stagflace, tedy období pomalého růstu a vysoké inflace. To je pro centrální banky i pro investory jedno z nejhorších prostředí.

Co mohou udělat domácnosti

• Zjistěte si, kdy vám končí fixace. Pokud v nejbližších měsících, počítejte s vyššími zálohami a přepočítejte si rodinný rozpočet.
• Porovnejte delší fixace. Dvouleté a tříleté fixace plynu jsou nyní levnější než roční (podle ERÚ zhruba 1 420 až 1 650 Kč/MWh), protože trh čeká, že se ceny později uklidní. Zároveň ale riskujete, že pokud ceny klesnou, zůstanete u dražší smlouvy.
• Pozor na automatické prodloužení. Dodavatelé často prodlužují smlouvy za aktuální ceník. Nabídku je dobré porovnat dřív, než smlouva skončí.
• Úspory se vyplatí nejvíc teď. Snížení teploty v bytě o jeden stupeň ušetří zhruba šest procent nákladů na vytápění. Při dražším plynu je to znatelná částka.
• Nevolte panicky. Na rozdíl od roku 2022 trh funguje, dodavatelé nekrachují a nabídky jsou dostupné. Rozhodnutí o fixaci stojí za několik dní srovnávání.

Zdroje: vlákno Davida Marka (Deloitte) na síti X, Energetický regulační úřad, GIE AGSI, ČSÚ, Česká národní banka, Ekonomický deník, Tiscali.cz. Data k 26. 10. 2026. Nejde o investiční doporučení.