Česko se loučí s uhlím. Tykačovy elektrárny jsou na odpis
Ještě v lednu byly dva bloky Chvaletic nezbytné pro stabilitu sítě. Teď ERÚ tvrdí, že se soustava obejde bez nich, a spotřebitelé ušetří přes miliardu ročně. Sev.en ale díky drahé elektřině zatím vyrábí dál a Česko přichází o další pojistku.
Stát změnil názor na uhelnou elektrárnu Chvaletice. Ještě v lednu provozovatel přenosové soustavy ČEPS tvrdil, že dva její bloky jsou nezbytné pro stabilitu sítě, a skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače by za jejich provoz dostávala kompenzaci. Teď Energetický regulační úřad po novém posouzení dospěl k závěru, že síť se obejde i bez nich. Spotřebitelé tak mohou ušetřit přes miliardu korun ročně. Česko tím ale přichází o jednu z posledních pojistek ve chvílích, kdy energie zdražují.
| Elektrárny Sev.en v Česku | Výkon | Stav |
|---|---|---|
| Chvaletice (Pardubicko) | 820 MW, 4 bloky | provoz nejméně do 31. 3. 2027 |
| Počerady (Lounsko) | 1 000 MW, 5 bloků | provoz nejméně do 31. 3. 2027 |
| Teplárna Kladno | 524 MW elektřiny, 966 MW tepla | do náhrady novou plynovou teplárnou |
Co se změnilo
Sev.en loni v listopadu oznámila, že kvůli očekávaným ztrátám z cen elektřiny a emisních povolenek zavře obě velké uhelné elektrárny i teplárnu v Kladně. Zákon ukládá oznámit uzavření nejméně jedenáct měsíců předem a dává ČEPS možnost posoudit, zda zdroj nepotřebuje pro bezpečný provoz soustavy. Pokud ano, musí elektrárna běžet dál a její náklady včetně přiměřeného zisku zaplatí odběratelé v regulované složce ceny elektřiny.
U Chvaletic ČEPS v lednu rozhodl, že dva bloky jsou potřeba. Elektrárna je totiž jedinou v regionu, která je certifikovaná na vyrovnávání výkyvů v síti a na takzvaný start ze tmy, tedy obnovení dodávek po rozsáhlém výpadku. ERÚ si ale vyžádal nové posouzení a podle něj lze provoz soustavy zajistit i jinými technickými, provozními a koordinačními opatřeními. „Správní řízení dosud probíhá, ale pravděpodobně bude ukončeno," řekl předseda ERÚ Jan Šefránek.
Paradox: uhlí se teď zase daří
Elektrárny přitom zatím fungují. Sev.en sama připouští, že termín 31. března 2027 „nemusí být konečný". Cena elektřiny totiž roste, zatímco emisní povolenky jsou stabilní, takže se uhelná výroba vyplácí víc než v době, kdy firma uzavření oznamovala. Tykač tak drží v ruce opci: bude vyrábět, dokud se mu to vyplatí, a zavře, až to přestane dávat ekonomický smysl. Stát teď ztratil možnost ho k provozu přinutit, ale také povinnost mu za něj platit.
U Kladna se Sev.en dohodla s městem na výhodnější ceně tepla a teplárna poběží, dokud ji nenahradí nová plynová.
Jak to řeší sousedé
Německo, které chce s uhlím skončit nejpozději v roce 2038, drží část uhelných elektráren v záložním režimu. Nevyrábějí běžně, ale v krizi je lze spustit, a stát za jejich pohotovost platí. Podobné záložní mechanismy mají i další země. Česko systém kapacitních plateb za připravenost zdrojů zatím nemá a spoléhá na rozhodování ČEPS o jednotlivých elektrárnách. To ale funguje jen do chvíle, než majitel řekne, že končí.
Česko přitom stojí před zásadní proměnou energetiky. Uhelné zdroje stárnou a končí, nové bloky Dukovan budou hotové nejdřív v polovině 30. let a výstavba obnovitelných zdrojů naráží na odpor obcí. Mezitím se ceny energií v Evropě zvedají: plyn je nejdražší od roku 2022 a německé kontrakty na elektřinu na příští rok na nejvyšší úrovni od července 2023.
Co to znamená pro spotřebitele
- Krátkodobě úspora: pokud ERÚ řízení ukončí, odpadne kompenzace přes miliardu korun ročně, kterou by platili všichni odběratelé v regulované složce ceny elektřiny.
- Dlouhodobě riziko: s odchodem 1,8 gigawattu uhelných zdrojů bude Česko víc závislé na dovozu elektřiny ve chvílích, kdy nefouká a nesvítí. Dovoz v takových chvílích bývá drahý.
- Pro trh: méně domácích zdrojů může zvednout velkoobchodní ceny elektřiny. Z toho by paradoxně těžil ČEZ se svými jadernými a uhelnými elektrárnami.
Zdroje: Seznam Zprávy, oEnergetice, Novinky.cz, ERÚ, ČEPS, ČTK. Nejde o investiční doporučení.