Německo - nemocný muž Evropy. Masivní propouštění v korporacích

Ekonomika na hraně recese

Německá ekonomika stagnuje už tři roky v řadě – podle analytiků jde o výkon, jaký žádná jiná ekonomika skupiny G7 v tomto století nezažila. Hrubý domácí produkt klesl v roce 2023 o 0,9 %, v roce 2024 o dalších 0,2 % a v roce 2025 se podařilo dostat jen mírně nad nulu, na růst kolem 0,2 %. Průmyslová výroba je přitom stále zhruba o 15 % pod svým historickým vrcholem a k žádnému výraznému zotavení zatím nedošlo.

Ifo institut, který měsíčně sleduje náladu v německých firmách, zaznamenal v červenci 2026 index podnikatelského klimatu na hodnotě 86,6 bodu – mírné zlepšení oproti červnovým 85,7 bodu a dosavadnímu letošnímu minimu z dubna (84,5 bodu). I zpracovatelský průmysl se podle indexu mírně zvedl, nadále je ale hluboko v negativním pásmu (saldo −9,6 v červenci proti −12,5 v červnu). Zotavení tak zůstává křehké a táhnou ho spíš očekávání firem než skutečná aktuální poptávka.

Na trhu práce se problémy propisují čím dál zřetelněji. Nezaměstnanost vystoupala v červenci 2026 na 6,4 %, počet nezaměstnaných dosáhl 2,99 milionu – těsně pod psychologicky důležitou hranicí tří milionů. Inflace se zároveň zrychlila na 2,8 % kvůli vyšším cenám energií, což dále tlačí na spotřebu i zaměstnanost. Za vysokými náklady stojí především ceny průmyslové elektřiny, které jsou v Německu zhruba dvojnásobné oproti USA, k tomu se přidává tlak levnější čínské konkurence, jež už dokáže vyrábět srovnatelné produkty – od aut po strojírenské výrobky – za nižší cenu.

Podle analýzy poradenské firmy EY, vycházející z dat Spolkového statistického úřadu, přišel německý průmysl v roce 2025 o 124 000 pracovních míst – téměř dvakrát tolik jako rok předtím. Od roku 2019 tak v průmyslu zaniklo už 266 000 pozic. Téměř polovinu loňských ztrát, zhruba 50 000 míst, přitom nesl samotný automobilový sektor. Svaz Gesamtmetall pak pro celý letošní rok 2026 očekává v kovodělném a elektrotechnickém průmyslu (tedy včetně strojírenství a automotive) úbytek až 150 000 pracovních míst – zaměstnanost v oboru by se tak poprvé od roku 2015 propadla pod 3,8 milionu lidí.

Volkswagen: 35 000 míst pryč, čtyři továrny v ohrožení

Nejviditelnějším symbolem krize zůstává Volkswagen. Koncern se v prosinci 2024 po měsících vyjednávání s odbory dohodl na zrušení 35 000 pracovních míst ve značce VW v Německu do roku 2030, což je zatím jeden z největších restrukturalizačních plánů v historii firmy. V rámci celé skupiny (včetně Audi a Porsche) jde dohromady až o 50 000 pozic – dceřiná Audi má do konce roku 2029 zrušit 7 500 míst, u Porsche se počítá s dalšími 4 000 až 5 000 pracovními místy.

Firma navíc nadále zvažuje uzavření až čtyř výrobních závodů v Německu – v Emdenu, Cvikově (Zwickau), Hannoveru a v Neckarsulmu (Audi), kde dohromady pracuje na 40 000 zaměstnanců. Definitivní rozhodnutí má padnout do konce roku 2026, plánovaný horizont uzavření je od roku 2031. Personální náklady přitom podle šéfa koncernu Olivera Blumeho tvoří polovinu režijních výdajů firmy – proto se restrukturalizace soustředí právě na ně, oficiálně ale výhradně cestou předčasných důchodů, odstupného a dobrovolných odchodů, bez hromadného propouštění.

Finanční čísla ukazují, proč koncern tlačí na pilu. Provozní zisk VW se ve druhém čtvrtletí 2026 propadl o 32,9 %, z 2,29 miliardy na 1,54 miliardy eur, tržby za první pololetí 2026 klesly meziročně o 300 milionů na 158 miliard eur. Výjimkou v koncernu zůstává Porsche, které navzdory 16% propadu prodejů dokázalo zvýšit zisk zhruba o třetinu – díky vyšším cenám a lukrativnějšímu modelovému mixu.

BMW a Mercedes-Benz: propouštění i v „prémiovém" segmentu

Ani prémiové značky nezůstaly ušetřeny. BMW koncem července 2026 oznámilo největší dobrovolný program odchodů ve své historii – zrušení 8 000 pracovních míst, výhradně v administrativě a vývoji, výroby se škrty netýkají. Program poběží od října 2026 do konce roku 2027 a firma si od něj slibuje roční úspory kolem miliardy eur od roku 2028. Více než polovina z 154 540 zaměstnanců BMW celosvětově pracuje v Německu, propouštění se přitom nejvíce dotkne Mnichova, Regensburgu, Dingolfingu a Lipska. Vedení firmy jako důvody uvádí slábnoucí byznys v Číně, strukturální proměnu automobilového průmyslu a dopady konfliktu na Blízkém východě – v červnu 2026 BMW kvůli tomu snížilo výhled zisku na celý rok, ve druhém čtvrtletí pak zisk meziročně klesl o třetinu.

Mercedes-Benz zase mezi dubnem 2025 a březnem 2026 dojednal odchod přibližně 5 500 zaměstnanců formou dobrovolného odstupného, v rámci programu, který cílí až na 40 000 pozic mimo výrobu (administrativa, vývoj, IT). Firma si od úsporného plánu „Next Level Performance" slibuje snížení nákladů o 5 miliard eur do roku 2027. Dlouholetí zaměstnanci přitom mohou dostat odstupné v řádu statisíců eur – u modelového příkladu 55letého vedoucího týmu s třicetiletou praxí a měsíčním platem 9 000 eur šlo o částku přes 500 000 eur. Zbývajícím zaměstnancům firma garantovala ochranu pracovních míst do roku 2034, výrobu modelu A-Class má však přesunout z německého Rastattu do maďarského Kecskemétu. Za rok 2025 vykázal Mercedes-Benz provozní zisk (EBIT) 5,82 miliardy eur – citelně nižší než v předchozích letech.

Dodavatelé na kolenou: Bosch, ZF, Continental i Schaeffler

Krize automobilek se násobí u jejich dodavatelů, kteří nemají srovnatelnou finanční rezervu. Koncern Bosch v roce 2025 poprvé od finanční krize v roce 2009 skončil v účetní ztrátě – propadl se do minus 400 milionů eur čistého výsledku, zatímco v roce 2024 ještě vykázal zisk 1,3 miliardy eur. Upravený provozní zisk (EBIT) klesl meziročně o 42 % na 1,8 miliardy eur, přestože tržby mírně vzrostly na 91 miliard eur. Náklady na odstupné firmu zatížily 2,7 miliardy eur. Bosch plánuje zrušit až 22 000 míst v divizi Mobility (automobilová technika) a další škrty chystá i v segmentech domácích spotřebičů (BSH) a elektrického nářadí. Jen v Německu firma loni přišla o 6 700 pracovních míst (pokles o 5 %), celosvětově klesl počet zaměstnanců o 5 085 na 412 774.

Ještě dramatičtější je situace u dodavatele ZF Friedrichshafen, který v roce 2025 vykázal ztrátu 2,1 miliardy eur – dvojnásobek ztráty z roku 2024 (zhruba 1 miliarda eur). Tržby klesly o 6 % na 38,8 miliardy eur, výsledek zatížily i jednorázové odpisy nerentabilních projektů za 1,6 miliardy eur. Firma plánuje v Německu zrušit až 14 000 pracovních míst, celosvětově už loni snížila stav zaměstnanců o zhruba 9 000 (5 %) na 153 153 lidí. Čistý dluh dosahuje 10,2 miliardy eur s ročními úrokovými náklady 745 milionů eur, poměr vlastního kapitálu klesl na 13,3 % a firma pozastavila výplatu dividend.

Continental v rámci restrukturalizace odštěpil divizi pohonných jednotek a softwaru pod novou značku Aumovio, která už jako samostatná firma oznámila další propouštění – až 4 000 pracovních míst po celém světě, převážně ve vývoji, do konce roku 2026. I zbytek koncernu Continental prochází zásadní proměnou směrem zpět k jádru byznysu, tedy k výrobě pneumatik. Podobně se do problémů se škrty dostal i Schaeffler, který loni fúzí s Vitesco Technologies vytvořil nového velkého dodavatele – ten ovšem svou existenci odstartoval rovnou vlnou propouštění.

Zasaženi jsou i menší a středně velcí dodavatelé po celém Německu – firma Mahle ruší 350 míst a zavírá závod v bavorském Neustadtu, vývojářská společnost IAV propouští 1 400 lidí a stahuje se z Berlína, průmyslová firma Festo v Esslingenu škrtá 1 300 pozic. Několik menších dodavatelů, například Boryszew Kunststofftechnik nebo Bayrak Technik, skončilo přímo v insolvenci.

Ocelářství: ThyssenKrupp škrtá 11 000 míst

Krize se netýká jen automobilového průmyslu, ale i navazujícího ocelářství, které je na poptávce automobilek silně závislé. Koncern ThyssenKrupp v rámci historické restrukturalizace ocelářské divize Thyssenkrupp Steel plánuje do roku 2030 zrušit 11 000 pracovních míst – zhruba čtvrtinu současného stavu. Pro rok 2026 firma navíc počítá se ztrátou kolem 800 milionů eur, což ukazuje, že návrat k černým číslům je v nedohlednu.

Kam se Německo řítí

Podle svazu automobilového průmyslu VDA se odhad ztracených pracovních míst v automotive segmentu do roku 2035 letos zvýšil z původních 90 000 na 125 000 – k tomu je potřeba připočíst už 100 000 míst, která obor ztratil od roku 2019. Za problémy stojí kombinace více faktorů najednou: pomalejší než očekávaný přechod na elektromobily, tlak levnější čínské konkurence, vysoké ceny energií, drahá pracovní síla, byrokracie a v poslední době i dopady amerických cel. Ekonomika sice podle posledních čísel z ifo institutu ukazuje první náznaky stabilizace, řada firem – včetně čtyř z deseti průmyslových podniků podle průzkumu Institutu německé ekonomiky (IW) – ale i pro rok 2026 plánuje další snižování počtu zaměstnanců. Otázka, zda si Německo přezdívku „nemocný muž Evropy" zaslouží podruhé po přelomu tisíciletí, tak zůstává otevřená – jisté je, že evropská nejsilnější ekonomika prochází nejtěžším strukturálním testem za poslední desetiletí.

Zdroje: Bloomberg, Reuters via Detroit News, World Socialist Web Site, Stuttgarter Zeitung, ifo Institut, Statistisches Bundesamt / EY Industriebarometer, Gesamtmetall, VDA, Euronews, Handelsblatt, Personalwirtschaft.de, Business Insider Deutschland, Trading Economics, 320grad.de,