Výnosy dluhopisů zase rychle rostou. Kde až se mohou zastavit?
Výnos amerického desetiletého dluhopisu vystoupal nad 5,1 %, nejvýš od roku 2007, a trh sází na další zvýšení sazeb. Ropa nad sto dolary kvůli válce s Íránem, nový šéf Fedu slibující tvrdý boj s inflací a rekordní dluhy nápadně připomínají 70. léta — tehdy výnosy vystoupaly až na 15,8 %. Podíváme se, kde se výnosy zastavovaly v minulosti, co trh čeká dnes a které tři scénáře rozhodnou o dalším vývoji.
Dluhopisový trh vysílá varovný signál. Výnos amerického desetiletého vládního dluhopisu se v polovině září poprvé od roku 2023 dostal nad 5 % a o týden později vystoupal na 5,11 %, nejvýš od roku 2007. Pětiletý dluhopis se poprvé za 19 let dotkl 5 %, třicetiletý nese 5,40 %. A Evropa se veze s ním: německý desetiletý Bund je na 3,55 %, nejvýš za víc než deset let, český desetiletý dluhopis na 5,26 %, nejvýš od podzimu 2022. Rostoucí výnosy znamenají padající ceny dluhopisů, dražší hypotéky, vyšší náklady na státní dluh a tlak na ocenění akcií. Všichni se tak ptají na totéž: kde se to zastaví?
Proč výnosy rostou: ropa, Fed a dluhy
Za růstem stojí souhra čtyř sil:
- Ropa a inflace. Válka s Íránem a omezená doprava Hormuzským průlivem drží ropu Brent kolem 100 dolarů za barel. Benzin byl v srpnu meziročně dražší o 27,4 % a celková americká inflace zrychlila na 3,4 %.
- Fed znovu zvyšuje. Americká centrální banka 16. září poprvé od roku 2023 zvedla sazby, a to na 3,75–4,00 %. Nový předseda Fedu Kevin Warsh označil inflaci za „příliš vysokou příliš dlouho" a 16 z 18 účastníků zasedání čeká letos ještě jedno zvýšení. Guvernér Michael Barr tento týden dodal, že další úpravy politiky budou pravděpodobně nutné, aby se inflace včas vrátila k cíli. Pravděpodobnost říjnového zvýšení trh odhaduje zhruba na 73 %.
- Silná ekonomika. Předstihový index nákupních manažerů PMI vyskočil v září na 58,4 bodu, nejvýš od roku 2021. Ekonomika, která takhle roste, si o levné peníze neřekne.
- Záplava dluhů. Schodek federálního rozpočtu za fiskální rok 2026 odhaduje Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) na 2,1 bilionu dolarů. Úroky ze státního dluhu poprvé přesáhly bilion dolarů ročně — víc než celý rozpočet na obranu — a hrubý dluh v srpnu překonal 40 bilionů. K tomu si masivně půjčují i firmy, mimo jiné na stavbu AI infrastruktury, a na aukcích státních dluhopisů je podle Bloombergu cítit opatrnost kupců.
Trh se nebojí inflace ze 70. let — zdražují se peníze
Důležitý detail skrývají dluhopisy chráněné proti inflaci (TIPS). Jejich desetiletý reálný výnos — tedy výnos nad inflaci — vystoupal na zhruba 2,6 %, nejvýš za téměř 18 let. Implikovaná inflace, kterou trh v průměru očekává na deset let dopředu, je přitom jen kolem 2,3 %. Jinými slovy: investoři dnes nežádají vyšší výnos kvůli strachu z inflační spirály, ale proto, že zdražují peníze samotné — Fed je nechce zlevňovat a vlády i firmy si jich chtějí půjčit obrovské množství. Jádrová inflace bez energií a potravin je navíc s 2,4 % nejnižší od roku 2021.
To je dobrá i špatná zpráva zároveň. Dobrá, protože trh zatím věří, že Fed inflaci zkrotí. Špatná, protože reálný výnos 2,6 % je zátěž, od které ekonomika i akcie za dekádu nulových sazeb odvykly.
70. léta: když výnosy běžely za inflací
Srovnání s 70. lety se nabízí samo — ropný šok spojený s Íránem, inflace tažená energiemi a centrální banka pod tlakem. V polovině 60. let nesl desetiletý americký dluhopis zhruba 4 až 4,5 %. Pak přišla takzvaná Velká inflace: výdaje na válku ve Vietnamu, štědré sociální programy a Fed pod vedením Arthura Burnse (1970–1978), který opakovaně povolil dřív, než inflaci zkrotil. Ropné embargo arabských producentů v roce 1973 ceny ropy zhruba zčtyřnásobilo a inflace v prosinci 1974 dosáhla 12,3 %.
Dluhopisy přitom za inflací zaostávaly. Desetiletý výnos se v srpnu 1974 zastavil na 8,16 %, takže investor při tehdejší inflaci reálně ztrácel přes 4 % ročně. Dluhopisům se tehdy posměšně přezdívalo „certifikáty konfiskace". Druhý ropný šok po íránské revoluci v roce 1979 pak vyhnal inflaci v březnu 1980 až na 14,8 %.
Volcker a vrchol 15,8 %
Zlom přinesl Paul Volcker, který se v srpnu 1979 stal předsedou Fedu. V říjnu 1979 změnil způsob řízení měnové politiky a nechal sazby vyletět: sazba federálních fondů se v roce 1981 dostala na 20 %, výnos tříměsíčních pokladničních poukázek přes 17 % a průměrná sazba třicetileté hypotéky v říjnu 1981 na rekordních 18,63 %. Desetiletý výnos kulminoval 30. září 1981 na 15,84 %.
Cena byla vysoká — hluboká recese v letech 1981–1982 a nezaměstnanost 10,8 %. Inflace ale spadla pod 4 % a právě tehdy se ukázalo, jak nedůvěřivý dluhopisový trh umí být: ještě v květnu 1984 byl desetiletý výnos zpátky u 14 %. Při inflaci kolem 4 % tak dluhopisy nesly reálně téměř 10 % ročně. Ekonom Ed Yardeni v roce 1983 vymyslel pro investory, kteří výprodejem dluhopisů „trestají" rozhazovačné vlády a benevolentní centrální banky, přezdívku „dluhopisoví vigilanti". Teprve když trh Fedu uvěřil, začala čtyřicetiletá éra klesajících výnosů, která skončila až v roce 2020 u zhruba půl procenta.
Kde se výnosy zastavovaly potom
| Období | Vrchol desetiletého výnosu | Co následovalo |
|---|---|---|
| srpen 1974 | 8,16 % | recese, inflace přes 12 % |
| září 1981 | 15,84 % | recese 1981–82, konec Velké inflace |
| květen 1984 | 13,99 % | začátek čtyřicetiletého poklesu výnosů |
| říjen 1987 | 10,23 % | Černé pondělí, Dow Jones −22,6 % za jediný den |
| listopad 1994 | 8,02 % | bankrot Orange County, Fed brzy přestal zvyšovat |
| leden 2000 | zhruba 6,8 % | splasknutí dotcom bubliny |
| polovina 2007 | zhruba 5,3 % | hypoteční a finanční krize |
| říjen 2023 | zhruba 5,0 % | Fed přestal zvyšovat, výnos do konce roku pod 3,9 % |
| září 2026 | 5,11 % (zatím) | ? |
Z tabulky plyne hlavní poučení: výnosy se málokdy zastaví na „spravedlivé hodnotě". Zastaví se, když začnou bolet — když něco praskne, nebo když centrální banka přesvědčí trh, že inflaci zkrotí. V roce 1987 výnos během necelého roku vyskočil ze 7 na přes 10 % a po krachu prudce spadl, jak kapitál utíkal do bezpečí. V roce 1994 Fed během roku zdvojnásobil sazby ze 3 na 6 %, výnos vyrostl z 5,5 na 8 % a držitelé dluhopisů přišli podle odhadů zhruba o bilion dolarů. Poradce prezidenta Clintona James Carville to tehdy shrnul slavnou větou: „Kdysi jsem si myslel, že kdyby existovala reinkarnace, chtěl bych se vrátit jako prezident, papež nebo špičkový baseballista. Teď bych se chtěl vrátit jako trh s dluhopisy. Ten dokáže zastrašit každého."
A jak rychle to jde i dnes, ukázala v roce 2022 Velká Británie: po neprofinancovaném balíčku daňových škrtů vlády Liz Trussové vyletěly výnosy britských státních dluhopisů, Bank of England musela zasáhnout nákupy a Trussová po 45 dnech v úřadu oznámila rezignaci.
Tři scénáře: kde se to může zastavit tentokrát
Desetiletý výnos lze zjednodušeně rozložit na dvě části — reálný výnos a očekávanou inflaci. Dnes je to zhruba 2,6 % plus 2,3 %, dohromady kolem pěti procent. Z toho se dají odvodit tři scénáře; nejde o prognózu, ale o rámec, podle kterého lze další vývoj číst:
- Fed to ukočíruje: strop zhruba 5–5,5 %. Fed zvýší sazby ještě jednou či dvakrát, ropa se stabilizuje a inflační očekávání zůstanou kolem 2,3–2,5 %. Pokud se reálný výnos zastaví mezi 2,6 a 3 %, desetiletý výnos by měl najít strop zhruba mezi 5 a 5,5 %. Z pohledu historie by to nebyla anomálie — před finanční krizí v roce 2008 byl výnos kolem 4–5 % běžný a v 90. letech se pohyboval většinou mezi 5 a 8 %. Výjimečná byla spíš dekáda nulových sazeb.
- Něco praskne: rychlý obrat dolů. Pokud výnosy porostou příliš rychle, začnou se lámat nejslabší články — akcie s napjatým oceněním, trh s bydlením při hypotékách nad 7 %, banky s nerealizovanými ztrátami na dluhopisech nebo aukce, na kterých se nenajde dost kupců. Pak se opakuje rok 1987 nebo 2023: kapitál uteče do bezpečí, Fed přestane zvyšovat a výnosy se obrátí dolů, někdy velmi prudce.
- Návrat 70. let: 6 % a víc. Kdyby ropa zůstala dlouho nad sto dolary a drahá energie se propsala do mezd a jádrové inflace, začala by růst i inflační očekávání. Kdyby se jejich dnešní 2,3 % posunula ke 3–3,5 % a reálný výnos zůstal kolem 3 %, byl by desetiletý výnos na 6–6,5 %. Historie ukazuje, jak rychle to umí jít: mezi koncem roku 1978 a únorem 1980 vyrostl desetiletý výnos z 9,2 na 13,7 %.
Proč dnešek není rok 1979 — a v čem je horší
Proti opakování 70. let mluví několik věcí. Inflační očekávání jsou ukotvená, jádrová inflace je s 2,4 % daleko od dvouciferných čísel tehdejší doby a Fed zvyšuje preventivně, dřív než se inflace rozlije do celé ekonomiky — tedy přesně to, co za Burnse chybělo. Americká ekonomika je navíc mnohem méně energeticky náročná a USA jsou dnes díky břidlicové revoluci čistým vývozcem ropy a ropných produktů, takže je drahá ropa zčásti i obohacuje.
V jednom ohledu je ale dnešek horší: dluh. Na začátku 80. let dosahoval americký státní dluh zhruba třetiny HDP, dnes hrubý dluh přesahuje 40 bilionů dolarů a úroky spolknou kolem 3,3 % HDP — podle CBO se do roku 2036 zdvojnásobí na 2,1 bilionu dolarů ročně. Volcker si mohl dovolit držet sazby dvouciferné; dnes by každý procentní bod navíc rychle prodražil obsluhu dluhu. To je dvousečná zbraň: trh může za rozpočtové riziko žádat stále vyšší prémii, zároveň ale vláda i centrální banka mají silný motiv výnosy krotit — například tím, že ministerstvo financí omezí emise dlouhých dluhopisů a víc se financuje krátkodobými poukázkami, jako na podzim 2023.
Co to znamená pro Česko
České dluhopisy se globálnímu trendu neubrání. Výnos desetiletého státního dluhopisu vystoupal na 5,26 %, nejvýš od podzimu 2022, kdy krátce přesáhl 5,5 %. Pro stát to znamená dražší financování schodků a pro domácnosti tlak na sazby hypoték, které se odvíjejí od dlouhodobých tržních sazeb — a to i ve chvíli, kdy ČNB drží základní sazbu na 3,75 % a znovu o ní rozhodne až 5. listopadu. Pro investory naopak platí, že nově nakupované české i americké dluhopisy nabízejí nejvyšší výnosy za mnoho let.
Co sledovat
- Inflační očekávání — dokud se implikovaná inflace drží kolem 2,3 %, jde o zdražení peněz, ne o návrat 70. let. Posun ke 3 % by byl varovným signálem.
- Ropa a Hormuzský průliv — každé uklidnění ubere inflační tlak, každá eskalace ho přidá.
- Fed na konci října — zda Kevin Warsh zvýší sazby znovu a jak bude mluvit o dalším postupu.
- Aukce a plán emisí — slabá poptávka na aukcích by tlačila výnosy výš; plán emisí, který americké ministerstvo financí zveřejní začátkem listopadu, může naopak přinést úlevu jako v roce 2023.
- Známky pnutí — prudší propad akcií, rozšiřování úvěrových rozpětí nebo potíže bank bývají historicky signálem, že se výnosy blíží vrcholu.
Historie tedy dává jasnou odpověď jen napůl. Výnosy se nezastaví tam, kde je to logické, ale tam, kde to začne bolet — nebo kde centrální banka přesvědčí trh, že inflaci zkrotí. V roce 1981 k tomu bylo potřeba 15,8 %. Dnes, s ukotvenými očekáváními a jádrovou inflací 2,4 %, by mohlo stačit mnohem méně. Pokud ovšem ropa a dluhy nenapíšou scénář, jaký si pamatují pamětníci 70. let.
Zdroje: Bloomberg, TheStreet, CNBC (Fed), Yahoo Finance (Fed), CNBC (inflace), Investiční web, TIPSwatch, CRFB, CBO, Federal Reserve History, Wikipedie (1994), Wikipedie (dluhopisoví vigilanti), Wikipedie (Velká Británie 2022), Freddie Mac, Yahoo Finance (historie výnosů), TradingEconomics. Historické hodnoty výnosů jsou denní závěrečné hodnoty. Nejde o investiční doporučení.