Rusové mohou využít klesajících cen bytů v Praze. Skoupí je a nechají prázdné, chtějí tak rozklížit českou společnost

Barbora Málková · 16.11.2026
Rusové mohou využít klesajících cen bytů v Praze. Skoupí je a nechají prázdné, chtějí tak rozklížit českou společnost

Developeři v Praze mají rekordní zásobu neprodaných bytů a hledají kupce, kteří zaplatí hned. Policie varuje, že právě takovou příležitost mohou využít kupci s penězi neznámého původu, včetně těch s vazbami na Rusko. Proč by nechávali byty prázdné, co víme a co ne a jak se brání jiné země.

Pražský realitní trh slábne. Developeři mají ve skladu rekordní počet neprodaných bytů, hypotéky jsou drahé a kupců ubývá. Pro běžné domácnosti je to po letech zdražování dobrá zpráva. Policie ale varuje, že stejnou příležitost může využít i někdo jiný: kupci s penězi neznámého původu, které potřebují někam uložit. Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) mezi nimi hrají významnou roli lidé a firmy s vazbami na Rusko. A byty, které koupí, často zůstávají prázdné.

Co tvrdí policie

Ředitel NCOZ Jiří Mazánek v polovině října ve Sněmovně a následně v rozhovoru pro Novinky.cz uvedl, že Rusko využívá nemovitosti jako nástroj hybridní války. Policie podle něj eviduje tisíce investičních bytů, které jsou koupené, ale nikdo v nich nebydlí, nebo slouží ke krátkodobým pronájmům. Peníze na jejich nákup označil za „levné toxické peníze“, které na trhu soutěží s drahými penězi z hypoték. Podrobně jsme o jeho varování psali v článku Rusové skupují byty v Česku ve velkém.

Od té doby přibyla jedna podstatná okolnost: trh se otočil. A to, co v době zdražování vypadalo jako přiživování cenového růstu, může mít při poklesu cen ještě silnější účinek.

Proč je pokles cen pro špinavé peníze příležitost

V Praze se za první tři čtvrtletí letošního roku prodalo podle developerů 5 350 nových bytů, o 11 procent méně než loni. Nabídka neprodaných bytů vystoupala na zhruba 7 200, nejvíc za posledních deset let. Developeři nabízejí dotované hypotéky, poukázky a další skryté slevy, protože hotové a neprodané byty je stojí peníze a často je financují úvěrem od banky. Hypotéky jsou po zvýšení sazeb ČNB na 4 procenta drahé a běžných kupců s dostatečnými příjmy ubývá.

V takové situaci je nejcennějším kupcem ten, kdo zaplatí hned a v hotovosti, bez hypotéky a bez vyjednávání s bankou. A přesně tak se chová kupec, který potřebuje legalizovat peníze. Pro něj nejsou důležité úroky ani výnos z nájmu. Důležité je peníze uložit do aktiva, které má jasnou hodnotu, dá se kdykoli prodat a jeho původ už pak nikdo nezkoumá.

Modelově si to lze představit takto: developer má v projektu dvacet hotových bytů, které se nedaří prodat, a za každý měsíc platí bance úroky. Objeví se firma, která nabídne koupit všechny najednou se slevou deset procent a zaplatit do měsíce. Pro developera je to vysvobození. U bytů po zhruba 10 milionech korun jde o obchod za téměř 200 milionů. Když firma za rok nebo dva byty prodá, má na účtu peníze z prodeje nemovitostí, které už vypadají čistě. Pokud mezitím ceny vzrostou, ještě vydělá.

Proč byty zůstávají prázdné

Na první pohled to nedává smysl. Proč by někdo koupil byt a nepronajal ho? Pro kupce se špinavými penězi to ale logiku má:

  • Nájemník je riziko. Nájemní smlouva, platby na účet a komunikace s úřady vytvářejí stopu. Prázdný byt nikoho nezajímá.
  • Byt se lépe prodá. Volný byt bez nájemníka se prodává rychleji a dráž. Kdo chce mít možnost kdykoli peníze vytáhnout, nájemníka nepotřebuje.
  • Výnos není cílem. Kdo pere peníze, počítá s náklady. Ztráta nájmu je pro něj poplatek za bezpečné uložení peněz.
  • Krátkodobé pronájmy jako alternativa. Pokud byt přece jen vydělává, pak často přes platformy pro turisty. Hotovost od hostů se snadno smíchá s penězi neznámého původu.

Důsledek pro trh je dvojí. Byty, které by jinak koupila domácnost nebo investor, který by je pronajal, z trhu zmizí. A cena, za kterou se prodávají, zůstává vyšší, než by odpovídalo skutečné poptávce. Pokles cen, na který čekají mladé rodiny, tak může být mělčí a kratší.

Co víme a co ne

Podezření je závažné, ale veřejně zatím chybí data, která by ukázala jeho rozsah. Policie nezveřejnila počet bytů, lokality ani to, jak odlišuje běžnou investici od praní peněz a od cílené operace ruského státu. Bezpečnostní analytici varují, aby se každý nákup bytu člověkem s ruským pasem automaticky neoznačoval za hybridní válku. V Praze žije téměř 24 tisíc Rusů a většina z nich kupuje byty prostě k bydlení.

Některá data podezření spíš zmírňují. Cizinci podle developerů kupují zhruba pětinu nových pražských bytů, z toho asi polovinu tvoří Slováci. Podíl kupců ze zemí bývalého Sovětského svazu podle průzkumů klesá a mezi investičními kupci dnes převažují Češi. Sankce Evropské unie navíc část ruského majetku v Česku zmrazily a ruští vlastníci mají potíže i s placením poplatků, protože jim banky ruší účty. Kdo tedy kupuje s ruskými penězi, dělá to dnes spíš přes prostředníky a firmy registrované jinde.

Prázdné byty jsou v Česku navíc dlouhodobý jev s mnoha příčinami. Podle sčítání lidu jsou jich statisíce, většina z nich v regionech, kde o ně není zájem, nebo jde o byty po zesnulých, před rekonstrukcí či vlastníky, kteří je drží jako rezervu. Za drahým bydlením stojí hlavně pomalá výstavba a dlouhé povolování staveb.

Jak se stát brání

Česko má nástroje, které by měly praní peněz přes nemovitosti ztěžovat. Realitní kanceláře, notáři, advokáti a banky musí podezřelé obchody hlásit Finančnímu analytickému úřadu. Firmy musí zapisovat své skutečné majitele do evidence a platby v hotovosti jsou omezené limitem 270 tisíc korun denně. Jenže kontroly mají mezery. Skutečného majitele lze schovat za řetězec firem v zahraničí a peníze mohou přijít z účtu v jiné zemi EU, kde je nikdo nezkoumá.

Jiné země jdou dál:

ZeměOpatření
Finskood července 2025 zákaz nákupu nemovitostí pro občany a firmy z Ruska a Běloruska (s výjimkou lidí s trvalým pobytem)
Velká Británieregistr zahraničních firem vlastnících nemovitosti, bez uvedení skutečného majitele je nelze prodat
Kanadadočasný zákaz nákupu bydlení pro cizince a daň z prázdných bytů ve Vancouveru a Torontu
Španělsko, Portugalskozrušení „zlatých víz“, tedy povolení k pobytu za nákup nemovitosti

V Česku se o podobných krocích zatím jen mluví. Pražští Piráti navrhují vyšší daň z bytových domů, které dlouhodobě stojí prázdné, vláda zvažuje zvláštní zdanění investičních bytů. Žádný konkrétní zákon, který by se zaměřil na původ peněz nebo na prázdné byty, ale zatím neexistuje.

Co by pomohlo

  • Data. Bez veřejných čísel o tom, kdo a kolik bytů kupuje a kolik jich stojí prázdných, nelze posoudit, jak velký problém to je. Katastr, finanční správa a energetické firmy (spotřeba elektřiny a vody) by mohly prázdné byty identifikovat.
  • Důslednější kontrola skutečných majitelů. U nákupů přes firmy, zejména zahraniční, by měly banky, notáři a katastr ověřovat, kdo za nimi skutečně stojí.
  • Daň z prázdných bytů. Zvýšila by náklady držení bytu, ve kterém nikdo nebydlí, ať patří komukoli. Zkušenosti z Kanady ukazují, že část bytů vrátí na trh, ceny ale výrazně nesníží.
  • Víc výstavby. Nejúčinnější obranou je dostatek bytů. Na trhu, kde je bytů dost, by ani tisíce prázdných bytů ceny nevyhnaly nahoru.

Pro běžné kupce plyne z celé debaty jedno praktické poučení: kdo kupuje byt od firmy, měl by si ověřit jejího skutečného majitele v evidenci a v sankčních seznamech. Obchod se sankcionovanou osobou může být neplatný a nemovitost může skončit zmrazená.

Zdroje: Penize247.cz – Rusové skupují byty v Česku ve velkém, Novinky.cz (rozhovor s ředitelem NCOZ Jiřím Mazánkem), E15 – sankce a ruské nemovitosti, E15 – cizinci v Praze, Echo24, BusinessInfo.cz – analýza IPR, Estav.cz, Refresher – Finsko, Deloitte a BuiltMind (prodeje nových bytů v Praze). Nejde o investiční doporučení.

Čtěte také

Další články

  • Brzy se nejspíš spustí prodej nových Dluhopisů Republiky. Budou ale stát za to?

    Ministerstvo financí chystá na prosinec další kolo Dluhopisu Republiky, tentokrát zase s fixní i protiinflační variantou. Letní fixní dluhopis s průměrem 4,544 procenta dnes kvůli vyšším výnosům na trhu nevypadá tak dobře. Rozebíráme, jak dopadla letní emise a na co se v nové dívat.

  • Americké banky hlásí obrovské problémy. Jejich provoz je omezen

    Klienti JPMorgan Chase, Wells Fargo a dalších amerických bank se nemohou přihlásit do bankovnictví a zdržují se jim platby. Je to už třetí velký technologický výpadek v USA za pět dní, po kolapsu služeb Microsoftu a celostátním zastavení letů. Co se děje, proč to přichází tak často a jak se připravit.

  • Důchodkyně v Česku si pohorší. Řadě z nich se sníží důchod

    Výchovné 500 korun za dítě má pro nové důchodce od ledna skončit. Nahradit ho má započtení 65 tisíc korun za každý měsíc péče o dítě do čtyř let. Spočítali jsme, že ženy s nízkými výdělky si polepší i o tisícovky, ty s průměrnými a vyššími příjmy ale přijdou o stovky korun měsíčně.

  • Zlato ve strmém propadu. Už je čas nakupovat?

    Zlato od lednového rekordu ztratilo v dolarech 27 procent, v korunách díky slabší koruně 22 procent. Propad se navíc zrychluje: za poslední týden kov odepsal skoro pět procent a spadl pod letní minimum. Rozebíráme, proč zlato padá, co říká historie a jak k nákupu přistoupit.