Výnosy dluhopisů rostou po celém světě. Za výprodejem stojí deficity i dluh na AI

Dluhopisové výnosy rostou po celém světě. Výnos amerického třicetiletého vládního dluhopisu vyšplhal k 5,3 % — nejvýš od roku 2007. A není to jen Amerika: rekordy či mnohaletá maxima padají také v Japonsku, Británii i Německu. Za prudkým výprodejem dlouhých bondů stojí neobvyklá kombinace: obří rozpočtové deficity a nový, nečekaně hladový soupeř o kapitál — dluh na financování umělé inteligence.

Dlouhý konec trhu se propadá

Ceny dluhopisů se pohybují opačně než výnosy — a dlouhé americké papíry teď padají. Aktuálně platí zhruba:

• US 2Y ≈ 3,96 % — krátký konec drží níž, protože trh čeká další snižování sazeb Fedu.
• US 10Y ≈ 4,7 % — u ročního maxima.
• US 30Y ≈ 5,3 % — nejvýš za bezmála dvě dekády.

Rozdíl mezi krátkým a dlouhým koncem se tak výrazně rozevřel — jde o takzvaný bear steepening: dlouhé výnosy rostou rychleji než krátké. Je to signál, že investoři si za držení dluhu na 10–30 let žádají čím dál vyšší prémii. Nejde přitom o strach z recese, ale o obavu z nabídky dluhu a inflace.

Není to jen Amerika

Růst dlouhých výnosů je globální jev:

• Japonsko: výnos 30letého JGB se dostal na historické maximum (data od roku 1999), desetiletý bond atakuje 3 % — nejvíc za tři dekády. Trh čeká zpřísnění politiky japonské centrální banky.
• Británie: 30letý gilt je nejvýš od roku 1998, desetiletý od roku 2008 — Británii tíží napjaté veřejné finance.
• Německo: desetiletý bund je nejvýš od roku 2011.

Nejvíc zadlužené vyspělé země — Japonsko, USA, Francie a Británie — jsou pod největším tlakem. Investoři zkrátka přehodnocují, kolik jim za půjčování vládám stojí za to.

Dvojí hlad po penězích: vlády i umělá inteligence

Prvním tahounem jsou deficity. Jen za posledních dvanáct měsíců zaplatily USA na úrocích z dluhu zhruba 1,4 bilionu dolarů — trojnásobek oproti roku 2020. Pokud sazby zůstanou vysoko, mají úrokové náklady do konce roku 2028 vyšplhat až k 1,7 bilionu. Vlády tedy chrlí nové dluhopisy ve velkém.

Druhým, novým tahounem je dluh na umělou inteligenci. Provozní hotovost technologických gigantů nestačí na obří investice do datacenter a čipů, a tak si půjčují na dluhopisovém trhu. Amazon, Alphabet, Meta a Oracle prodaly v roce 2026 (do začátku července) dluhopisy zhruba za 194 miliard dolarů — o 79 % víc než za celý rok 2025. Celková emise kvalitních firemních bondů letos vzrostla o zhruba třetinu na ~1,5 bilionu dolarů.

To vytváří konkurenci o stejné peníze. Zhruba 200 miliard dolarů výpůjček největších technologických firem odpovídá asi čtvrtině čisté emise amerických státních dluhopisů pro soukromé investory — pětkrát víc než v roce 2025. A protože AI dluhopisy nabízejí vyšší výnos, kapitál od státních papírů odtéká: dluhopisy Alphabetu se upisovaly kolem 6,4 %, papíry navázané na datacentra Meta nabízely přes 7,4 %. Podle ekonomů Bank of America přidala samotná emise AI dluhu zhruba 30 bazických bodů k výnosu desetiletého Treasury.

„Každý, kdo vydává dluh, teď soutěží s ostatními a musí platit víc,“ shrnuje logiku Tony Rodriguez z Nuveenu. Portfolio manažeři to potvrzují — třeba Neuberger Berman prodával vládní bondy a přesouval se do firemního AI dluhu za lepší výnos.

Proč to zajímá i běžného investora

• Dluhopisové fondy a ETF s dlouhou durací teď ztrácejí na ceně — čím delší splatnost, tím větší propad při růstu výnosů.
• Akcie citlivé na sazby (růstové technologie, nemovitosti, utility) jsou pod tlakem: vyšší bezriziková sazba snižuje hodnotu budoucích zisků. Paradoxně tak boom AI přes dražší peníze doléhá i na samotné AI akcie.
• Hypotéky a úvěry se odvíjejí od dlouhých výnosů — vyšší 10–30leté sazby drží náklady na bydlení nahoře.
• Příležitost: pro konzervativního investora jsou dnešní výnosy nejzajímavější za skoro dvě dekády. Kvalitní dluhopis se solidním výnosem je poprvé po letech reálná alternativa k akciím — jen je potřeba počítat s tím, že při dalším růstu výnosů cena ještě klesne.

A co Česko a Evropa

Trend se přelévá i k nám. Německý desetiletý bund na ~3,1 % je nejvýš od roku 2011 a jako evropský benchmark táhne nahoru i ostatní. Český desetiletý státní dluhopis se drží kolem 4,8 %. Vyšší evropské výnosy znamenají dražší financování států i firem a tlak na kurz a hypotéky — i když Evropa zatím čelí mírnějšímu náporu než USA či Japonsko.

Co dál

Krátkodobě může Fed snižováním sazeb stlačit krátký konec křivky, jenže dlouhý konec řídí spíš nabídka dluhu a inflační očekávání než samotná základní sazba. A ta nabídka — deficitní vlády plus rozjetý investiční cyklus AI — jen tak nezmizí. Dokud budou vlády i technologičtí giganti soupeřit o stejné peníze, zůstane cena kapitálu vysoko. Pro investory to znamená svět, kde dluhopis konečně zase něco vynáší, ale kde vyšší sazby zároveň drží krátký vodicí provaz akciím i nemovitostem.

Text má informativní charakter a není investičním doporučením. Uvedené výnosy jsou orientační (zdroje: Yahoo Finance, ECB) a v čase se mění.