Byty jsou na bydlení, ne pro spekulanty. V Evropě se chystají tvrdá opatření, koketuje s nimi i Česko
Berlín chce převzít 160 tisíc bytů od velkých firem, Barcelona ruší turistické apartmány a Španělsko omezuje spekulativní nákupy. Česká vláda mluví o zvláštní dani z investičních bytů, koalice se ale neshodne. Pomohou zásahy do vlastnictví dostupnosti bydlení?
Ještě před pár lety by návrh vzít soukromým firmám byty a převést je do rukou města zněl v Evropě jako relikt minulého století. Dnes o něm vážně jedná berlínská radnice. Španělsko chce omezit spekulativní nákupy, Barcelona ruší turistické apartmány a Evropská komise poprvé v historii připravila celoevropský plán dostupného bydlení. Bydlení se stává hlavním sociálním tématem kontinentu. Do debaty se pomalu přidává i Česko, kde vláda mluví o zvláštní dani z investičních bytů.
Berlín: 160 tisíc bytů do městských rukou
Nejdál zašel Berlín. Levicová strana Die Linke, která v září vyhrála zemské volby, se s budoucími koaličními partnery předběžně dohodla na převzetí zhruba 160 tisíc bytů od velkých realitních firem. Vlastníkům chce zaplatit nejvýš 16 miliard eur, v průměru tedy asi 100 tisíc eur za byt, což je hluboko pod tržní cenou. Navazuje tím na referendum z roku 2021, kdy skoro 58 procent Berlíňanů podpořilo vyvlastnění firem s více než třemi tisíci byty. Kompromis teď posouvá hranici na deset tisíc bytů.
Proti stojí spolková vláda. Ministr vnitra Alexander Dobrindt chce federálním zákonem podmínit vyvlastnění prokázáním nezbytnosti a vyplacením tržní ceny. Šéf největšího pronajímatele Vonovia Luka Mucic připomíná, že převzetím „nevznikne jediný nový byt“. Berlín přitom loni dokončil jen 11 tisíc nových bytů, o 28 procent méně než rok předtím. Ironií je, že město v roce 2004 samo prodalo 66 tisíc obecních bytů a v roce 2021 jich téměř 15 tisíc za 2,5 miliardy eur zase od firem draze kupovalo zpátky.
Co dělají jinde v Evropě
| Země / město | Opatření |
|---|---|
| Španělsko | prodlužování nájemních smluv, ochrana před vystěhováním, omezení spekulativních nákupů; vláda dříve navrhla až stoprocentní daň při koupi nemovitosti kupci mimo EU a zrušila zlatá víza |
| Barcelona | do konce roku 2028 má skončit všech zhruba 10 tisíc licencí na turistické apartmány |
| Katalánsko | úřady mohou dočasně převzít do užívání dlouhodobě prázdné byty firem |
| Nizozemsko | obce mohou zakázat nákup levnějších bytů za účelem pronájmu |
| Dánsko | po koupi a renovaci domu nesmí nový vlastník pět let zvyšovat nájmy nad regulovanou úroveň |
| Irsko | nucený odkup zanedbaných a opuštěných domů |
| Portugalsko | v roce 2023 zavedlo vynucený pronájem neobývaných bytů, nová vláda ho o rok později zrušila |
Hnací silou je drahota. Ve Španělsku se celou zemí nesl případ 87leté Maricarmen Abascalové, kterou v září vystěhovali z madridského bytu, kde žila 71 let. Platila 500 eur měsíčně, nový majitel chtěl 2 650 eur. Parlament ale dva vládní dekrety na ochranu nájemníků odmítl a premiér Pedro Sánchez vyhlásil předčasné volby na konec listopadu.
Evropská unie: krátkodobé pronájmy pod lupou
Evropská komise loni v prosinci představila plán dostupného bydlení. Unie podle něj nechce zavádět cenové stropy, ale chce zvýšit výstavbu, uvolnit investice a umožnit obcím regulovat krátkodobé pronájmy v oblastech, kde je bydlení nejvíc pod tlakem. Počet krátkodobých pronájmů v EU podle Komise vzrostl mezi lety 2018 a 2024 o 93 procent. Města by ale musela doložit, že tyto pronájmy alespoň tři roky výrazně zhoršovaly dostupnost bydlení a že mírnější opatření nestačí. Od letošního května navíc platí unijní nařízení, podle kterého musí platformy jako Airbnb sdílet údaje o pronájmech s úřady a nabídky musí mít registrační číslo.
Česko: zatím slova, ne zákony
V Česku se o vyvlastňování nemluví. Debata se točí kolem daní. Ministryně financí Alena Schillerová v souvislosti s rekordním schodkem rozpočtu připustila zvláštní zdanění investičních bytů. „Jsou tací, kteří vlastní třeba i tři stovky bytů,“ uvedla. Premiér Andrej Babiš ji podpořil. Koaliční SPD a Motoristé ale vyšší daně odmítají a čestný předseda Motoristů Filip Turek řekl, že návrh zablokují. Koalice navíc v programovém prohlášení slíbila daně nezvyšovat. Konkrétní paragrafové znění zatím neexistuje.
Hlavní problém je definice. Česká daňová soustava „investiční byt“ nezná. Daň z nemovitosti se platí stejně z bytu, ve kterém majitel bydlí, jako z toho, který pronajímá nebo nechává prázdný. Obce mohou daň zvýšit místním koeficientem až pětinásobně, ale jen plošně pro všechny. Odlišit prázdné byty od obydlených dnes neumějí. Pražští Piráti proto navrhují několikanásobně vyšší daň pro bytové domy, které dlouhodobě stojí prázdné nebo místo nájemníků hostí turisty. Vláda zase mluví o boji proti přeměně bytů na hotelové pokoje a o omezení Airbnb v Praze.
Zájem investorů o byty je přitom v Česku velký. V Praze se podle dostupných odhadů jako investice kupuje zhruba třetina nových bytů a kolem pětiny kupují cizinci. Byty jsou pro Čechy oblíbeným způsobem, jak uložit úspory, často náhradou za penzijní spoření. Výrazně vyšší zdanění by tak nedopadlo jen na velké pronajímatele, ale na statisíce drobných majitelů s jedním dvěma byty.
Pomůže to?
Zkušenosti ze zahraničí jsou rozporuplné. Berlínský cenový strop nájmů z roku 2020 zrušil po 14 měsících ústavní soud. Studie institutu ifo založená na 3,4 milionu inzerátů ukázala, že v době regulace ubylo bytů k pronájmu. Studie ze San Franciska z 90. let zjistila, že rozšíření regulace nájmů snížilo nabídku nájemního bydlení v dotčených domech o 15 procent, protože majitelé byty prodávali nebo přestavovali. Daně z prázdných bytů, například ve Vancouveru, sice část bytů na trh vrátily, ceny ale nesrazily.
Z toho plyne nepříjemná, ale jednoduchá pravda: byty zlevní, jen když se jich bude stavět víc. Vídeň, kterou politici rádi dávají za vzor, má zhruba 220 tisíc obecních bytů a dalších 200 tisíc družstevních a dotovaných. Budovala je ale sto let. Praha měla na začátku 90. let kolem 194 tisíc obecních bytů, po privatizaci jí s městskými částmi zbylo jen asi 30 tisíc. To, co se tehdy rozprodalo, už žádná daň ani regulace nevrátí.
Zdanění investičních bytů může státu přinést peníze a krátkodobé pronájmy v centru Prahy si regulaci nejspíš zaslouží. Kdo ale slibuje, že tím zlevní bydlení, slibuje víc, než může splnit. Bez rychlejšího stavebního řízení, dostupného stavebního pozemku a vlastní výstavby obcí zůstane bydlení v Česku drahé, ať se spekulanti zdaní, nebo ne.
Zdroje: Aktuálně.cz / Ekonom, Evropská komise, Seznam Zprávy, CNN Prima News, E15, Banky.cz, Seznam Zprávy – investiční byty, Echo24. Nejde o investiční doporučení.