Sliby chyby. Vláda odložila snížení daně z příjmů firmám, místo toho nabízí jen rychlejší odpisy
Koalice slibovala vrátit daň z příjmu firem z 21 na 19 procent. Ministryně Schillerová ale otevřeně říká, že snížení nechystá, protože by stálo 30 miliard ročně. Firmy dostanou jen rychlejší odpisy vybraných investic. Kde je Česko s daněmi v Evropě.
Firmy na nižší daně počkají. Vláda Andreje Babiše slibovala vrátit daň z příjmu právnických osob z 21 na 19 procent, kde byla před konsolidačním balíčkem Fialovy vlády. Teď ale ministryně financí Alena Schillerová (ANO) otevřeně přiznává, že snížení nechystá. „Nepřipravuju zatím snížení, to říkám otevřeně," řekla. Místo toho nabízí firmám rychlejší odpisy, a to jen u vybraných investic.
| Daň z příjmu firem | Údaj |
|---|---|
| Sazba do roku 2023 | 19 % |
| Sazba od roku 2024 | 21 % |
| Slib koalice | návrat na 19 % a rychlejší odpisy |
| Cena snížení o 2 body | asi 30 mld. Kč ročně (odhad MF) |
| Náhrada | zrychlené odpisy vybraných investic od 1. 1. 2027 |
Proč vláda couvá
Důvod je jednoduchý: peníze. Snížení sazby o dva procentní body by podle nového odhadu ministerstva financí stálo zhruba 30 miliard korun ročně. Rozpočet na příští rok přitom počítá se schodkem 386 miliard, o 76 miliard víc než letos. Schillerová za klíčový úkol označuje snížení strukturálního deficitu a přiznává, že vláda nenašla peníze na návrat k 19 procentům.
Odpisy mají být kompromisem. Firmy by mohly rychleji odepisovat investice do technologií s vysokou přidanou hodnotou, do start-upů a do vědy a výzkumu. Plošné zrychlení odpisů u všech investic by podle ministryně „nedalo ufinancovat". Kabinet chce změnu prosadit během příštího roku s účinností od ledna 2027.
Odpisy, nebo nižší sazba?
Pro firmy je rozdíl zásadní. Nižší sazba snižuje daň všem ziskovým firmám, ať investují, nebo ne. Rychlejší odpisy naopak pomáhají jen těm, kdo investují: náklady na investici si odečtou od základu daně dřív, takže daň zaplatí později. Celkově ale stát vybere zhruba stejně, jen s posunem v čase.
Ekonomové se shodují, že cílená podpora investic je pro produktivitu účinnější než plošné snížení sazby. Proto i Hospodářská komora dlouhodobě dává přednost odpisům. Pro firmy s velkými zisky a malými investicemi, typicky ve službách, je ale odpisová cesta mnohem méně výhodná.
Kde je Česko v Evropě
S 21 procenty je Česko zhruba v evropském průměru. V regionu ale existují velké rozdíly:
- Maďarsko: 9 %, nejnižší sazba v EU.
- Polsko: 19 %, s nižší sazbou pro malé firmy.
- Slovensko: od roku 2025 zvýšilo sazbu pro větší firmy na 24 procent, pro menší ji snížilo.
- Rakousko: 23 %.
- Německo: kolem 30 % včetně obecní živnostenské daně.
Pro velké nadnárodní firmy navíc od roku 2024 platí globální minimální daň 15 procent podle dohody OECD. Daňová soutěž mezi státy se tím částečně uzavřela.
Opozice: další porušený slib
Opozice mluví o porušení slibu. „Další velké porušení slibu," uvedl Lukáš Vlček (STAN). Podle Jana Skopečka (ODS) koalice „porušuje veškeré sliby". Odklad je podle opozice ve skutečnosti zrušení. Ministr Boris Šťastný (Motoristé) přiznává, že prostor pro snižování daní nevidí, ale koalice podle něj bojuje proti jejich zvyšování.
Pro podnikatele je to smíšený signál. Martin Dorotík, ředitel výrobce kancelářských židlí RIM se stovkou zaměstnanců a obratem téměř půl miliardy korun, by snížení přivítal. Úspora by podle něj byla ve stovkách tisíc korun ročně, pro konkurenceschopnost ale důležitá. Zároveň vláda chystá zvyšování jiných daní a sektorové odvody, takže celkové daňové zatížení firem spíš poroste.
Zdroje: ČT24, Echo24, Ministerstvo financí, OECD, Tax Foundation. Nejde o daňové poradenství.