Kolik člověk potřebuje peněz, aby už nemusel pracovat. Studie přišla s přesným číslem
Pětadvacetinásobek ročních výdajů. Tak zní nejznámější odpověď na otázku, kolik peněz je potřeba k finanční nezávislosti. Vychází z takzvané Trinity study a pravidla 4 procent. Co přesně studie zjistily, proč dnes někteří odborníci doporučují opatrnější čísla a kolik by to znamenalo v korunách pro běžnou českou domácnost.
Kolik peněz musí člověk mít, aby mohl přestat pracovat a žít jen z úspor, aniž by mu do konce života došly? Tuhle otázku si kladou budoucí důchodci i stále početnější komunita lidí, kteří chtějí odejít z práce dřív, než jim to dovolí stát. Nejčastěji citovaná odpověď je překvapivě jednoduchá: 25násobek ročních výdajů. Kdo utratí 400 tisíc korun ročně, potřebuje 10 milionů.
Bengen a zrod pravidla 4 procent
Pravidlo má původ v roce 1994. Americký finanční poradce William Bengen tehdy prošel historická data amerického trhu a hledal, kolik si může důchodce každý rok vybrat z portfolia složeného napůl z akcií a napůl ze státních dluhopisů, aby mu peníze vydržely 30 let. Pravidlo přitom počítá s tím, že výběr se každý rok zvyšuje o inflaci, takže si důchodce udrží stejnou kupní sílu.
Bengen zjistil, že i v nejhorším historickém období, které začalo v roce 1966 a zahrnovalo vysokou inflaci 70. let i propady akcií, portfolio vydrželo 30 let při počátečním výběru 4,15 procenta. Zaokrouhlením vzniklo pravidlo 4 procent. A protože 4 procenta jsou jedna pětadvacetina, vyplývá z něj i pravidlo 25násobku.
Trinity study: 95 procent úspěšnost
O čtyři roky později, v roce 1998, publikovali tři profesoři z Trinity University v Texasu, Philip Cooley, Carl Hubbard a Daniel Walz, studii, která dala pravidlu jméno i popularitu. Prošli všechna třicetiletá období od roku 1926 a sledovali, v kolika z nich by portfolio s danou strategií vydrželo.
Přehled úspěšnosti při výběrech navyšovaných o inflaci (podle přepočtu Wadea Pfaua na datech 1926 až 2014):
| Počáteční výběr | Násobek výdajů | Úspěšnost na 30 let* |
|---|---|---|
| 3 % | 33× | prakticky 100 % |
| 4 % | 25× | 95 % (50 % akcií), 98 % (75 % akcií) |
| 5 % | 20× | 68 % |
| 6 % | 17× | 43 % |
*Podíl historických období, ve kterých portfolio vydrželo 30 let.
Ze studie plyne několik důležitých závěrů. Portfolio s vyšším podílem akcií vydrželo častěji, protože dluhopisy dlouhodobě nedokážou porazit inflaci. A rozdíl mezi 4 a 5 procenty je zásadní: jeden procentní bod navíc snížil úspěšnost z téměř jistoty na dvě třetiny.
Jak pravidlo funguje v praxi
Pravidlo neříká, že si člověk každý rok vybere 4 procenta z aktuální hodnoty portfolia. V prvním roce si vybere 4 procenta z počáteční částky a v dalších letech stejnou částku navýšenou o inflaci, bez ohledu na to, jak se trhům daří.
| Rok | Inflace | Roční výběr z portfolia 10 mil. Kč | Měsíčně |
|---|---|---|---|
| 1. | — | 400 000 Kč | 33 333 Kč |
| 2. | 3 % | 412 000 Kč | 34 333 Kč |
| 3. | 2,5 % | 422 300 Kč | 35 192 Kč |
| 4. | 2 % | 430 746 Kč | 35 896 Kč |
Novější studie: čísla se mění
Pravidlo 4 procent je od svého vzniku terčem diskusí. Někteří odborníci ho považují za příliš opatrné, jiní za příliš optimistické.
- Bengen 2025: 4,7 %. Sám autor pravidla v loňské knize A Richer Retirement zvýšil bezpečný výběr na 4,7 procenta. Rozšířil totiž portfolio o akcie menších amerických firem a zahraniční akcie, které výsledky zlepšily.
- Morningstar 2026: 3,9 %. Investiční analytická společnost každoročně počítá bezpečný výběr podle očekávaných budoucích výnosů, ne historie. Pro letošek vychází 3,9 procenta při 90procentní jistotě na 30 let, při horizontu 35 let jen 3,5 procenta. Kdo je ochotný své výdaje v horších letech snížit, může začít až s 5,7 procenta.
- Delší horizont: 3,25 až 3,5 %. Pro lidi, kteří chtějí přestat pracovat ve 40 nebo 45 letech a potřebují, aby peníze vydržely 50 až 60 let, vycházejí analýzy výrazně níž. Například populární blog Early Retirement Now doporučuje pro takové horizonty spíš 3,25 až 3,5 procenta, tedy 29 až 31násobek výdajů.
| Zdroj | Bezpečný výběr | Potřebný násobek ročních výdajů | Horizont |
|---|---|---|---|
| Bengen 2025 | 4,7 % | 21× | 30 let |
| Bengen 1994, Trinity study | 4 % | 25× | 30 let |
| Morningstar 2026 | 3,9 % | 26× | 30 let |
| Morningstar 2026 | 3,5 % | 29× | 35 let |
| Analýzy předčasného důchodu | 3,25 % | 31× | 50–60 let |
Kolik to dělá v korunách
Pro lidi, kteří chtějí přestat pracovat úplně a nespoléhají na státní důchod, vychází potřebná částka takto:
| Měsíční výdaje | Roční výdaje | 4 % (25×) | 3,5 % (29×) | 3,25 % (31×) |
|---|---|---|---|---|
| 25 000 Kč | 300 000 Kč | 7,5 mil. Kč | 8,6 mil. Kč | 9,2 mil. Kč |
| 35 000 Kč | 420 000 Kč | 10,5 mil. Kč | 12 mil. Kč | 12,9 mil. Kč |
| 50 000 Kč | 600 000 Kč | 15 mil. Kč | 17,1 mil. Kč | 18,5 mil. Kč |
| 80 000 Kč | 960 000 Kč | 24 mil. Kč | 27,4 mil. Kč | 29,5 mil. Kč |
Příklad 1: Důchodce, který si chce přilepšit
Paní Jana odchází v 65 letech do důchodu. Její měsíční výdaje jsou 35 tisíc korun, státní důchod bude kolem průměru, tedy zhruba 22 200 korun. Chybí jí 12 800 korun měsíčně, tedy 153 600 korun ročně. Podle pravidla 4 procent potřebuje portfolio 25 × 153 600 = 3,84 milionu korun. Protože její horizont je přibližně 30 let, pravidlo pro ni sedí poměrně dobře.
Příklad 2: Předčasný důchod ve 45 letech
Pan Tomáš chce přestat pracovat ve 45 letech, jeho domácnost utratí 40 tisíc korun měsíčně, tedy 480 tisíc ročně. Peníze mu musí vydržet přes 50 let a se státním důchodem nepočítá. Při výběru 3,25 procenta potřebuje 480 000 / 0,0325 = 14,8 milionu korun. Při 4 procentech by to bylo 12 milionů, riziko vyčerpání během půlstoletí by ale bylo výrazně vyšší.
Příklad 3: Částečná nezávislost
Manželé Novákovi utratí 50 tisíc měsíčně. Nechtějí přestat pracovat úplně, jen zvolnit. Jeden z nich bude dál pracovat na částečný úvazek za 20 tisíc čistého. Z portfolia tak potřebují pokrýt 30 tisíc měsíčně, tedy 360 tisíc ročně, což při 4 procentech znamená 9 milionů korun místo 15 milionů. I malý příjem tak potřebnou částku výrazně snižuje.
Jak dlouho se na to spoří
Při pravidelném měsíčním investování a průměrném reálném výnosu 5 procent ročně (tedy po odečtení inflace, což zhruba odpovídá dlouhodobému výnosu akciových trhů) vychází doba potřebná k dosažení cíle následovně:
| Měsíční investice | Cíl 9 mil. Kč | Cíl 12 mil. Kč |
|---|---|---|
| 10 000 Kč | 31 let | 36 let |
| 20 000 Kč | 21 let | 25 let |
| 30 000 Kč | 16 let | 20 let |
Částky jsou v dnešních penězích. Výpočet je zjednodušený a skutečné výnosy budou kolísat. Ukazuje ale, že rozhodující není jen výše výnosu, ale hlavně to, kolik a jak dlouho člověk investuje.
Na co si dát pozor v Česku
- Studie jsou americké. Pracují s daty amerického trhu, který byl v minulém století jedním z nejúspěšnějších na světě. Český investor navíc nese měnové riziko, protože posilování koruny snižuje hodnotu zahraničních investic.
- Poplatky. Studie počítají bez poplatků. Rozdíl je přitom zásadní. Zjednodušeně: pokud portfolio reálně vynáší 4 procenta ročně, výběr 4 procent z počáteční částky může trvat prakticky donekonečna. Když poplatky sníží reálný výnos na 2 procenta, peníze vydrží asi 35 let. Při nulovém reálném výnosu jen 25 let. Levné indexové fondy s poplatkem kolem 0,2 procenta ročně jsou proto pro tuto strategii mnohem vhodnější než aktivně řízené fondy s poplatky 1,5 až 2 procenta.
- Inflace. Česko v letech 2022 a 2023 zažilo inflaci 15,1 a 10,7 procenta. Kdo by v takové době výběry automaticky navyšoval o inflaci a zároveň čelil propadu trhů, výrazně by zvýšil riziko vyčerpání portfolia.
- Riziko špatného začátku. Největší nebezpečí představuje propad trhů v prvních letech čerpání. Peníze vybrané ze zlevněného portfolia už se nevrátí. Proto je dobré mít v prvních letech rezervu v hotovosti nebo dluhopisech a být připraven výdaje v horších letech snížit.
- Daně. Výhodou je, že prodej akcií a fondů držených déle než tři roky je v Česku osvobozen od daně z příjmu. Dividendy se ale daní. Výhody dlouhodobého investičního produktu se zachovají jen při výběru po deseti letech trvání smlouvy a po dosažení 60 let.
Shrnutí
Pravidlo 4 procent a 25násobek ročních výdajů je dobrý orientační bod, ne zákon. Pro klasický třicetiletý důchod je stále rozumným odhadem. Kdo chce odejít z práce výrazně dřív, měl by počítat spíš s 29 až 31násobkem. A největší vliv na výsledek nemá přesné procento, ale výše výdajů. Každých 10 tisíc korun měsíčních výdajů navíc znamená při pravidle 4 procent potřebu dalších 3 milionů korun.
Zdroje: Cooley, Hubbard, Walz (Trinity study, AAII Journal), William Bengen (Journal of Financial Planning, A Richer Retirement), Morningstar, Wade Pfau, Early Retirement Now, ČSÚ, vlastní výpočty. Nejde o investiční doporučení.