Konec falešných živnostníků v Česku? Stát má zálusk na Uber a Bolt

Řidiči Uberu a Boltu nebo kurýři Wolt a Foodory v Česku většinou jezdí jako živnostníci. Platformy jim nemusí platit dovolenou, nemocenskou ani odvody na sociální a zdravotní pojištění jako zaměstnavatel. To se má změnit. Česko převádí do práva evropskou směrnici o práci prostřednictvím platforem, kterou musí členské státy přijmout do 2. prosince 2026. Klíčovou novinkou je domněnka zaměstnání: když platforma řidiče řídí a kontroluje, bude se považovat za jeho zaměstnavatele.

Co se mění

Jádrem směrnice je takzvaná vyvratitelná domněnka pracovního poměru. Pokud platforma vykazuje znaky kontroly a řízení práce, kurýr se automaticky považuje za zaměstnance. Prokázat opak musí platforma, ne pracovník. Český návrh má podle Václava Svobody z advokátní kanceláře SVOKO stanovit čtyři kritéria závislé práce, která musí být splněna současně:

• organizace práce platformou,
• dohled nad prací,
• plnění pokynů,
• výkon v pracovní době.

Svoboda ale upozorňuje na slabinu. Platforma může podmínky nastavit tak, aby kurýr neměl pevnou pracovní dobu. Jedno kritérium pak nebude splněné a domněnka podle něj „splaskne jako bublina". Česko podle něj zvolilo minimalistické převedení směrnice.

Další novinky

• Transparentnost algoritmů: pracovníci budou mít právo vědět, podle jakého klíče jim algoritmus přiděluje zakázky a jak hodnotí jejich výkon.
• Lidský dohled: zásadní rozhodnutí, třeba zablokování účtu kvůli pozdním dodávkám, nesmí udělat jen stroj. Musí být možnost odvolání k člověku.
• Konec pokut pro pracovníky: za švarcsystém, tedy práci na IČO, která je fakticky závislá, už nebudou pokutováni samotní pracovníci, ale jen firmy.
• Nepřihlášená práce: nová kategorie pro skrytý pracovní poměr. Pojem nelegální práce zůstane hlavně pro cizince bez povolení a dětskou práci.

Jak to dopadlo jinde

Evropská komise odhadovala, že v EU pracuje přes platformy přes 28 milionů lidí a až 5,5 milionu z nich může mít nesprávně určený status. Některé země šly dál než Česko:

• Španělsko přijalo už v roce 2021 takzvaný zákon o jezdcích (Ley Rider), který kurýry automaticky považuje za zaměstnance. Glovo po letech sporů a pokut v roce 2025 přešlo na zaměstnanecký model.
• Francie: soudy trestaly manažery platforem za skryté zaměstnávání. Dva ředitelé dostali podmíněné tresty.
• Německo: platformy obcházejí pravidla jinak. Místo živnostníků uzavírají smlouvy s malými firmami, které pak mají vlastní subdodavatele.

Co to znamená pro řidiče a zákazníky

Pro řidiče může zaměstnání znamenat jistotu: placenou dovolenou, nemocenskou a odvody do důchodového systému. Řada z nich ale živnost chce, protože jim dává volnost, kdy a pro koho jezdí. Mnoho řidičů jezdí pro více platforem zároveň nebo jen přivýdělkem. „Řidič, který si sám určuje, kdy a pro koho pojede, je něco jiného než zaměstnanec s časovými limity," upozorňuje Svoboda.

Pro zákazníky může přísnější regulace znamenat dražší jízdy a rozvoz. Zaměstnanec stojí firmu víc než živnostník. Ve Španělsku po zavedení zákona část platforem omezila nabídku v menších městech. V Česku zatím záleží na tom, jak přísně bude zákon nakonec vypadat. Současný minimalistický návrh dává platformám prostor, aby se přísnějším pravidlům vyhnuly.

Stát má ještě jeden zájem: odvody. Živnostníci s paušální daní odvádějí výrazně méně než zaměstnanci. Pokud by se část řidičů a kurýrů stala zaměstnanci, vybral by stát na sociálním a zdravotním pojištění víc.

Zdroje: Seznam Zprávy (Očima byznysu), směrnice EU 2024/2831, Evropská komise, Reuters. Nejde o právní poradenství.