Vláda podpořila korunu v Ústavě. Bez opozice ale neprojde

Vláda Andreje Babiše v pondělí podpořila návrh, aby česká koruna byla zakotvena přímo v Ústavě. Kabinet tak šel nad rámec doporučení vlastních legislativců, kteří radili zaujmout jen neutrální stanovisko. Návrh podali poslanci koaličních Motoristů a SPD. Pod důvodovou zprávou jsou podepsáni ministři Boris Šťastný a Petr Macinka, předseda Sněmovny Tomio Okamura a Filip Turek. Na přijetí ale koalice sama nemá dost hlasů.

Co návrh mění

Novela má do šesté hlavy Ústavy, která upravuje Českou národní banku, vložit nový článek o tom, že měnou České republiky je koruna česká. Případná změna měny by pak vyžadovala souhlas tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů, tedy stejnou většinu, jaká je potřeba ke změně Ústavy.

Dnes je koruna jako měna stanovena obyčejným zákonem o České národní bance. Ten lze teoreticky změnit prostou většinou. Ústavní zakotvení by tedy laťku pro přechod na jinou měnu zvýšilo. Navrhovatelé zdůrazňují, že vstup do eurozóny nezakazuje, jen ho činí politicky i právně náročnějším.

Proč návrh nejspíš neprojde

Ke změně Ústavy je potřeba 120 hlasů ze 200 poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů jich má 108, potřebuje tedy nejméně dvanáct opozičních poslanců. V Senátu je její pozice ještě slabší.

Klíčem je tedy ODS. Její poslanci jsou tradičně proti euru, ale strana zatím společný postoj nemá. Podobný návrh už dříve neprošel v Senátu. Senátoři kolem Daniely Kovářové navrhovali zakotvit do Ústavy korunu i právo platit hotovostí, ani tehdy ale nenašli dostatek hlasů.

A co závazek přijmout euro?

Česko se k přijetí eura zavázalo už při vstupu do Evropské unie. Přístupovou smlouvu schválili občané v referendu v roce 2003. Závazek ale nemá žádný termín. Právě proto může Česko euro odkládat neomezeně dlouho, podobně jako Švédsko, které o něm hlasovalo v referendu v roce 2003 a od té doby se mu vyhýbá.

Mechanismus je jednoduchý. Jednou z podmínek přijetí eura je nejméně dvouletý pobyt v mechanismu směnných kurzů ERM II. Do něj musí země vstoupit sama. Evropská komise letos konstatovala, že Česko splňuje tři ze čtyř maastrichtských kritérií: cenovou stabilitu, zdravé veřejné finance a úroveň dlouhodobých úrokových sazeb. Nesplňuje kritérium kurzové stability, protože v ERM II nikdy nebylo. Dokud vláda o vstup nepožádá, euro nepřijde, ať už je koruna v Ústavě, nebo ne.

Vládní legislativci připomínají, že úplné vyvázání ze závazku by vyžadovalo změnu evropského práva. Navrhovatelé sami připouštějí, že by proti zákonu mohla zaznít námitka porušení zásady loajální spolupráce s EU. Babiš navíc už v květnu oznámil, že vláda přestane zpracovávat každoroční hodnocení připravenosti na euro, protože ho zavádět nechce.

Symbol, nebo pojistka?

Zastánci návrhu vidí v koruně symbol státnosti a nástroj, který Česku v krizích pomohl. „Považujeme českou národní měnu za symbol,“ říká předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka. Vlastní měna umožňuje České národní bance nastavovat úrokové sazby podle domácí ekonomiky a oslabení koruny může v recesi pomoci exportérům. Pro koalici je ústavní zakotvení pojistkou proti tomu, aby budoucí vláda euro přijala bez širší shody.

Kritici namítají, že jde o politické gesto bez praktického dopadu. Euro dnes nikomu nehrozí, žádná vláda ho neprosazuje a bez vstupu do ERM II ho ani přijmout nelze. Ústavní právníci dlouhodobě varují, že Ústava by neměla sloužit k řešení hodnotových a politických sporů. Každé takové zakotvení pak ztěžuje i rozumné budoucí změny. Česko by se navíc zařadilo mezi výjimky: v Ústavě má svou měnu jen málo evropských zemí.

Co to znamená pro lidi a investory

V krátkém horizontu nic. Koruna zůstane korunou s návrhem i bez něj a na kurz ani úrokové sazby nemá debata žádný vliv. Dlouhodobě ale potvrzuje, že euro v Česku v dohledné době nebude. Pro domácnosti to znamená, že úspory, příjmy i hypotéky zůstanou v korunách a jejich hodnota bude záviset na politice ČNB.

Firmy, které obchodují s eurozónou, budou dál nést kurzové riziko a náklady na zajištění. Investoři zase dál počítají s korunou jako samostatnou měnou s vlastními sazbami. To má výhody, například vyšší úroky na korunových vkladech a dluhopisech v době, kdy ECB sazby snižuje, i nevýhody v podobě kurzových výkyvů.

Návrh nyní míří do Poslanecké sněmovny. O jeho osudu rozhodne, zda se v opozici najde dvanáct poslanců, kterým koruna v Ústavě nebude vadit, a zda ho pak podpoří i Senát. Podle současných postojů stran to vypadá spíš na symbolické hlasování než na skutečnou změnu Ústavy.

Zdroje: ČTK, ČT24, Česká justice, Radio Prague International, Echo24, Evropská komise (zpráva o konvergenci 2026). Data k 26. 10. 2026. Nejde o investiční doporučení.