Stát drtí firmy. V příštím roce musí za zaměstnance zaplatit minimálně 37 tisíc korun
Minimální mzda od ledna vyskočí na 24 900 korun, nejvíc v historii. Firmu ale nejlevnější zaměstnanec stojí s odvody přes 33 tisíc měsíčně a za skutečně odpracovaný čas skoro 37 tisíc. Z každé stokoruny navíc dostane pracovník jen 55 korun. Spočítali jsme to na příkladu prodavačky v pekárně.
Od ledna 2027 nesmí žádný zaměstnavatel v Česku platit za plný úvazek méně než 24 900 korun hrubého. Minimální mzda tak vyskočí o 2 500 korun, tedy o 11,2 procenta. Je to největší zvýšení v historii. Pro zaměstnance je to dobrá zpráva. Firmy, hlavně malé, ale upozorňují, že tím jejich náklady na zaměstnance zdaleka nekončí. Když se k mzdě přičtou odvody a dovolená, vyjde nejlevnější zaměstnanec na plný úvazek na skoro 37 tisíc korun za každý skutečně odpracovaný měsíc.
Kolik stojí prodavačka v pekárně
Vezměme paní Danu, prodavačku v malém rodinném pekařství v Jihlavě. Pracuje na plný úvazek za minimální mzdu. Letos má hrubou mzdu 22 400 korun, od ledna dostane 24 900 korun. Co to znamená pro ni a co pro majitele pekárny?
| Paní Dana, plný úvazek | 2026 | 2027 | Rozdíl |
|---|---|---|---|
| Hrubá mzda | 22 400 Kč | 24 900 Kč | +2 500 Kč |
| Sociální a zdravotní pojištění placené firmou (33,8 %) | 7 572 Kč | 8 417 Kč | +845 Kč |
| Měsíční náklady firmy | 29 972 Kč | 33 317 Kč | +3 345 Kč |
| Náklady firmy za rok | 359 664 Kč | 399 804 Kč | +40 140 Kč |
| Čistá mzda paní Dany | 19 011 Kč | 20 846 Kč | +1 835 Kč |
Majitel pekárny tedy za paní Danu příští rok zaplatí o 3 345 korun měsíčně víc, za rok o víc než 40 tisíc korun. Paní Daně ale z toho na účtu přistane jen 1 835 korun. Z každé stokoruny, kterou firma navíc vydá, tak zaměstnanec dostane zhruba 55 korun. Zbytek si vezme stát na pojistném a dani.
Komu jde těch 33 tisíc
Když se rozepíše, kam putuje celých 33 317 korun, které pekárna za paní Danu každý měsíc vydá, vypadá to takto:
- Paní Dana (čistá mzda): 20 846 Kč, tedy 63 procent.
- Sociální pojištění od firmy i od zaměstnance: 7 944 Kč.
- Zdravotní pojištění: 3 362 Kč.
- Daň z příjmu po odečtení slevy na poplatníka: 1 165 Kč.
Stát si tak z nákladů na nejhůř placeného zaměstnance vezme 12 471 korun, přes 37 procent. A to je člověk s minimální mzdou, u kterého sleva na dani srazí daň skoro na nulu. Většinu „státní“ části tvoří pojistné, které platí firma nad rámec hrubé mzdy a které zaměstnanec na výplatní pásce často ani nevidí.
Proč je to ve skutečnosti ještě víc
Mzda se platí i za dny, kdy zaměstnanec nepracuje. V roce 2027 připadne na všední dny devět státních svátků, takže pracovních dní bude 252. Paní Dana má nárok na čtyři týdny dovolené, tedy 20 dní, za které dostane náhradu mzdy. Pokud nebude nemocná, odpracuje 232 dní, tedy 1 856 hodin.
Roční náklady pekárny ve výši téměř 400 tisíc korun pak vycházejí na 215 korun za každou skutečně odpracovanou hodinu. Zákonná minimální hodinová mzda přitom bude 148,30 koruny. Pokud paní Dana onemocní, pekárna jí od čtvrtého do čtrnáctého dne nemoci platí náhradu mzdy a k tomu musí sehnat a zaplatit záskok. Další peníze stojí povinné úrazové pojištění, pracovní oděv, školení hygieny nebo lékařské prohlídky. Proto se v diskusích objevuje částka kolem 37 tisíc korun za odpracovaný měsíc.
Pro malou pekárnu, která prodává rohlíky za pár korun, to znamená, že jen na pokrytí mzdy jedné prodavačky musí každou hodinu prodat zboží s marží přes 215 korun. Navýšení o 3 345 korun měsíčně se dřív nebo později promítne do cen, do otevírací doby, nebo do toho, že místo dvou prodavaček bude za pultem jen jedna.
Stát zvyšuje minimum podle vzorce
Minimální mzdu už vláda neurčuje od stolu podle politické nálady. Novela zákoníku práce zavedla pravidlo, podle kterého se minimální mzda odvozuje od očekávané průměrné mzdy a postupně se k ní přibližuje. Pro rok 2027 vláda v září schválila koeficient 0,446, takže minimální mzda odpovídá 44,6 procenta predikované průměrné mzdy 55 795 korun. Pro rok 2028 je koeficient 0,458 a minimální mzda by podle současných odhadů měla vzrůst zhruba na 26 900 korun. Cílem je dostat se do roku 2029 na 47 procent průměrné mzdy, což odpovídá doporučení evropské směrnice o přiměřených minimálních mzdách.
Minimální mzdu podle podkladů k nařízení pobírá asi 181 tisíc lidí, necelých pět procent zaměstnanců. Zvýšení se ale týká i dalších. Ve veřejném sektoru je na minimální mzdu navázaný zaručený plat a v soukromých firmách se od ní často odvíjí mzdy dalších pracovníků, kteří chtějí mít od nejhůř placených kolegů odstup. Podle odhadů v podkladech k nařízení stojí zvýšení soukromé firmy včetně odvodů zhruba 5,9 miliardy korun ročně, veřejný sektor ještě mnohem víc.
V soukromých firmách přitom od roku 2025 neplatí zaručená mzda, tedy vyšší minimum pro náročnější profese. O mzdách nad zákonným minimem si tak firmy rozhodují samy. Zaručený plat zůstal jen ve státní a veřejné sféře.
Firmy proti odborům
Zaměstnavatelé varují, že tak rychlé zvyšování ohrožuje konkurenceschopnost a místa v regionech, kde se platí nejméně. Hospodářská komora navrhuje pravidlo změkčit, protože průměrné mzdy rostou rychle a minimum s nimi táhne. Odbory naopak chtějí, aby minimální mzda po roce 2029 rostla dál až na polovinu průměrné mzdy. Argumentují tím, že člověk na plný úvazek by neměl být odkázaný na sociální dávky.
Obě strany mají kus pravdy. Čistých 20 846 korun je pro člověka, který platí nájem, pořád málo. Pro firmu je ale zaměstnanec za 33 tisíc měsíčně drahý hlavně kvůli odvodům, a ty minimální mzda neřeší. Pokud by stát chtěl pomoci nízkopříjmovým lidem i firmám zároveň, má po ruce jiný nástroj: snížit pojistné u nejnižších mezd. Taková sleva se v Česku zatím uplatňuje jen ve výjimečných případech, třeba u některých zkrácených úvazků.
Na co si dát pozor
- Zkrácené úvazky. Minimální mzda je zároveň minimálním vyměřovacím základem pro zdravotní pojištění. Kdo pracuje na zkrácený úvazek a nespadá do výjimek, jako jsou studenti, důchodci nebo rodiče malých dětí, doplácí pojistné do minima ze svého. S vyšší minimální mzdou se doplatek zvýší.
- Lidé bez příjmů. Kdo nepracuje a nemá jiného plátce, třeba stát, platí si zdravotní pojištění sám z minimální mzdy. Od ledna to bude 3 362 korun měsíčně.
- Hodinová mzda. Při kratší týdenní pracovní době, například ve vícesměnných provozech, je minimální hodinová mzda úměrně vyšší než 148,30 koruny.
- Kontrola. Firmy, které mají zaměstnance na minimu, musí mzdu upravit od lednové výplaty, tedy za práci od 1. ledna 2027. Pokud mzda nedosahuje minima, musí zaměstnanci doplatit rozdíl.
Výpočty: Penize247.cz podle sazeb pojistného a daně pro rok 2027 (sociální pojištění 24,8 % firma a 7,1 % zaměstnanec, zdravotní 13,5 %, sleva na poplatníka 2 570 Kč měsíčně). Zdroje: Dům financí, MPSV, BusinessInfo.cz, Advokátní deník, BusinessInfo.cz – zaručený plat, E15. Nejde o investiční doporučení.