Rusové skupují byty v Česku ve velkém. Cílem je rozložit tuzemskou společnost
Národní centrála proti organizovanému zločinu tvrdí, že Rusové a firmy s ruským vlastníkem skupují v Česku tisíce bytů, které nechávají prázdné nebo je krátkodobě pronajímají. Zdražují tak bydlení, perou špinavé peníze a podle policie cíleně zvyšují napětí ve společnosti. Co o tom víme, co ne a jak se brání jiné země.
Nákup bytu jako zbraň? Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) ano. Její ředitel Jiří Mazánek v polovině října ve Sněmovně a následně pro server Novinky.cz uvedl, že Rusko využívá nemovitosti jako nástroj hybridní války proti západním zemím včetně Česka. Policisté podle něj evidují tisíce investičních bytů, které jsou koupené, ale nikdo v nich nebydlí, nebo se krátkodobě pronajímají.
Co tvrdí policie
Podle Mazánka je dopad zřejmý: ceny nemovitostí rostou a sílí tlak na mladé lidi, kteří nemají kde bydlet. Cílem má být vyvolat ve společnosti napětí a tím narušit vnitřní bezpečnost země. NCOZ uvádí, že na realitním trhu hrají významnou roli firmy vlastněné nebo řízené lidmi s ruským občanstvím.
Peníze na tyto nákupy podle policie často pocházejí z trestné činnosti. Mazánek je označil za „levné toxické peníze“ zahraničního původu, které na trhu soupeří s drahými penězi z hypoték. Běžný kupující platí úroky kolem 5 až 6 procent, zatímco kupec s penězi, které potřebuje legalizovat, se na výnos dívat nemusí. Nemovitost je pro něj bezpečné místo, kam peníze uložit, a příjem z nájmu může sloužit jako legální vysvětlení jejich původu.
Policie také připomíná, že cizinci, hlavně Rusové, v minulosti získávali povolení k pobytu tím, že vstoupili do české firmy, jejímž hlavním majetkem byla nemovitost. Podobné obavy podle Mazánka sdílejí i velvyslanci skandinávských zemí.
Ruský kapitál v českých realitách není nic nového
Rusové patřili mezi nejvýznamnější zahraniční kupce investičních nemovitostí v Praze už před pandemií a podle Novinek se to nezměnilo ani po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Po roce 2022 sice na významu získali investoři z Ukrajiny a některých asijských zemí, ruská diaspora a firmy pod ruskou kontrolou si ale většinu dřívějšího majetku udržely. Tradičně silná je ruská přítomnost také v Karlových Varech a dalších lázeňských městech.
Česko po invazi omezilo vydávání víz ruským občanům, zavedlo vlastní národní sankční seznam a uplatňuje sankce Evropské unie, které umožňují zmrazit majetek konkrétních osob. Plošně ale Rusům nákup nemovitostí nezakazuje. Firmy musí zapisovat své skutečné majitele do evidence, kterou spravují soudy, a realitní kanceláře a notáři mají povinnost hlásit podezřelé obchody Finančnímu analytickému úřadu.
Co nevíme
Tvrzení NCOZ je závažné, ale veřejně zatím chybí důkazy, které by umožnily posoudit jeho rozsah. Policie neuvedla přesný počet bytů, lokality ani to, jak rozlišuje mezi běžnou investicí, praním peněz a cílenou hybridní operací. Komentátoři upozorňují, že z dosud zveřejněných informací nelze poznat, zda jde o záměrnou strategii ruského státu, nebo „jen“ o investice a praní peněz lidí s ruským pasem. Bezpečnostní analytici varují před tím, aby se každý jednotlivý případ označoval za součást hybridní války.
Nejasný je i vliv na ceny. Prázdné byty jsou v Česku dlouhodobý problém a podle sčítání lidu jich jsou statisíce, většina ale z úplně jiných důvodů: jde o byty po zemřelých příbuzných, byty čekající na rekonstrukci nebo nemovitosti v místech, kde o ně není zájem. Za růstem cen bydlení stojí hlavně nedostatek nové výstavby, pomalé povolování staveb a dostupnost úvěrů. Nákupy pochybným kapitálem mohou ceny v konkrétních lokalitách, hlavně v Praze, přiživovat, hlavní příčinou krize bydlení ale nejsou.
Jak se brání jiné země
| Země | Opatření |
|---|---|
| Finsko | Od 15. července 2025 platí zákaz nákupu nemovitostí pro občany a firmy z Ruska a Běloruska. Výjimku mají lidé s trvalým pobytem ve Finsku nebo dvojím občanstvím. Úřady předtím evidovaly zhruba 3 500 nemovitostí spojených s ruskými vlastníky. |
| Velká Británie | Registr zahraničních vlastníků nemovitostí, kteří musí uvést skutečné majitele, jinak nemohou nemovitost prodat. |
Finský zákon byl motivovaný hlavně bezpečností: obavami, že ruští vlastníci mohou skupovat pozemky u vojenských objektů nebo infrastruktury. Podobná debata se teď může otevřít i v Česku.
Co to znamená pro trh a investory
Pro běžné kupující a investory se v krátkodobém horizontu nic nemění. Pokud by ale vláda reagovala zpřísněním pravidel, mohla by přijít podrobnější kontrola původu peněz při nákupu nemovitostí, přísnější hlídání skutečných majitelů firem vlastnících byty nebo omezení nákupu pro občany Ruska a Běloruska podle finského vzoru. To by mohlo ochladit trh s investičními byty hlavně v Praze a v Karlových Varech, kde je ruský kapitál nejvíc vidět.
Kdo prodává nebo kupuje nemovitost od firmy, měl by si ověřit jejího skutečného majitele a zda nefiguruje na sankčních seznamech. Obchod se sankcionovanou osobou může být neplatný a majetek může být zmrazen.
Zdroje: Novinky.cz (rozhovor s ředitelem NCOZ Jiřím Mazánkem, 16. 10. 2026), Národní centrála proti organizovanému zločinu, Yle, Forbes, Kyiv Independent, ČTK, Ministerstvo zahraničních věcí ČR (sankční seznam). Nejde o investiční doporučení.