Česko se zadlužuje, jako by byla krize. Co až doopravdy přijde?

Česko si příští rok půjčí 386 miliard korun jen na to, aby pokrylo rozdíl mezi tím, co stát vybere a co utratí. Je to o 76 miliard víc než letos. Opozice mluví o krizovém rozpočtu v době, kdy žádná krize není, a varuje, že skutečný schodek bude ještě vyšší. Kdo nakonec nový dluh zaplatí?

Výdaje rostou dvakrát rychleji než příjmy

Klíčové číslo je v tabulce na první pohled vidět: výdaje rostou o 157 miliard, příjmy jen o 81 miliard. Rozdíl stát pokryje dalším dluhem. Zvlášť nápadně rostou výdaje na průmysl a energetiku: ministerstvo průmyslu a obchodu, které se od ledna mění na ministerstvo hospodářství, dostane 71,4 miliardy, o 31 procent víc než letos. Je to nejrychleji rostoucí kapitola rozpočtu. Na obranu půjde o 23 procent víc.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přiznává, že se jí výše schodku nelíbí. Rozpočet ale hájí jako poctivý, bez triků, a jako dobrou zprávu pro dopravu, zdravotnictví, školství, vědu a výzkum. Úspory hledá vláda hlavně v provozu: CzechTourism se má přesunout pod nový CzechBusiness vzniklý sloučením CzechTrade a CzechInvestu a šest výzkumných ústavů se spojí do jednoho.

Co říká opozice

• Věra Kovářová (STAN): schodek označila za „ekonomický zločin" a rozpočet za proinflační. Podle ní si stát půjčuje téměř sto miliard i na běžný provoz.
• Zdeněk Hřib (Piráti): skutečný schodek odhaduje na zhruba 440 miliard. V rozpočtu podle něj chybí 30 miliard na Dukovany a ministerstvo počítá s příliš optimistickým růstem a nízkými úroky.
• Benjamin Činčila (KDU-ČSL): „Toto gigantické zadlužování nikdo nesliboval, není k tomu jediný důvod."
• Jan Jakob (TOP 09): navrhuje schodek 310 miliard jako letos, případně 290 miliard, tedy zhruba ve výši investic.
• Jan Skopeček (ODS): chce ušetřit „ve vyšších desítkách miliard". Jako možnou úsporu ODS zmiňuje jednorázový lednový příspěvek 2 000 korun pro důchodce.

Koalice ANO, SPD a Motoristů má ale dost hlasů, aby rozpočet prosadila. Rozpočtový výbor už doporučil schválit jeho základní parametry v prvním čtení.

Optimistické předpoklady

Rozpočet stojí na odhadu, že ekonomika příští rok poroste o 2,4 procenta. Mezinárodní měnový fond čeká jen 1,9 procenta. Rozdíl vypadá malý, ale každý procentní bod růstu znamená pro stát desítky miliard na daních. Pokud bude MMF blíž pravdě, příjmy budou nižší a schodek vyšší.

Druhým rizikem jsou úroky. Výnosy českých státních dluhopisů v posledních měsících vystoupaly na víceletá maxima. Obsluha dluhu tak poroste ze 110 na 130 miliard a každá další emise dluhopisů je dražší než ta předchozí.

Třetí riziko je mimo rozpočet. Půjčka na nové bloky Dukovan za 30 miliard ve schodku není, přestože ji stát bude splácet. Upozornila na to Národní rozpočtová rada.

Kdo to zaplatí

Dluh se nesplácí sám. Možnosti jsou tři a žádná není příjemná:

• Vyšší daně v příštích letech: vláda už nyní chystá zvýšení některých daní a sektorové odvody. S rostoucím dluhem bude tlak sílit.
• Škrty později: každý rok vysokého schodku znamená, že další vláda bude muset šetřit víc.
• Inflace a sazby: velký schodek v době, kdy ekonomika roste, přilévá peníze do ekonomiky. ČNB pak může držet úrokové sazby výš a déle, což zaplatí lidé s hypotékami a firmy s úvěry.

Pro střadatele a investory je tu i druhá strana mince. Stát, který si potřebuje hodně půjčovat, musí nabízet zajímavé úroky. Státní dluhopisy s výnosem přes pět procent jsou přímým důsledkem rostoucího dluhu.

Zdroje: Novinky.cz, Novinky.cz (rozpočet MPO), ČTK, Ministerstvo financí, Národní rozpočtová rada, MMF. Nejde o investiční doporučení.