Podaří se ČEZ zestátnit? Vidle do toho hází Šťáva, který gigantovi zablokoval majetek

Vláda Andreje Babiše chce do konce volebního období plně ovládnout ČEZ a vykoupit z něj minoritní akcionáře. Teď jí do plánu nečekaně vstoupil muž, se kterým stát prohrává spor už přes třicet let. Firma Diag Human podnikatele Josefa Šťávy nechala lucemburským soudem zablokovat podíly ČEZ ve firmách, přes které energetický gigant vlastní distributora plynu GasNet. A právě GasNet patří do části skupiny, jejíž prodej má výkup akcionářů financovat.

Co se stalo

ČEZ v pondělí 12. října oznámil, že dostal od lucemburské soudní vykonavatelky dvě rozhodnutí. Týkají se firem Czech Gas Networks (CGN), ve které má ČEZ zhruba 55% podíl, a její stoprocentní dcery Czech Gas Networks Investments (CGNI). Podle oznámení „mají tato rozhodnutí za následek omezení společností CGN a CGNI v nakládání s majetkovými hodnotami" náležejícími České republice a ČEZ. Lucemburské právo podle exekutora umožňuje zablokovat majetek nejen dlužníka, tedy státu, ale i takzvaného poddlužníka, tedy firmy, kterou stát ovládá.

ČEZ postup označil za nezákonný a za „šikanózní výkon práv". Diag Human podle něj nikdy neměl vůči skupině ČEZ žádný nárok, protože ČEZ nebyl stranou sporu. Firma podala žaloby k lucemburským soudům a čeká, že rozhodnutí budou zrušena během několika měsíců. Běžný provoz GasNetu podle dostupných informací ohrožen není.

Spor starý 34 let

• 1991–1992: ministerstvo zdravotnictví vypsalo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžnou dohodu měla dánská Novo Nordisk s firmou Conneco, pozdější Diag Human. Ministr Martin Bojar pak Dánům sdělil, že soutěž nevyhráli, a dopis ministerstva zpochybnil solventnost Conneca. Šťáva tvrdí, že mu stát tím zmařil výnosný obchod. Původně žádal 200 milionů korun.
• 2008: rozhodčí soud při Hospodářské komoře přiznal Šťávovi 8,33 miliardy korun. Přezkumný senát později rozhodl, že nárok nemá, a Šťáva se obrátil na zahraniční soudy.
• 2022–2024: zahraniční soudy dávají Šťávovi za pravdu. Londýnský obchodní soud v červnu 2024 odmítl námitky státu a lucemburské soudy včetně nejvyšší instance rozhodly v jeho prospěch.
• Dnes: nárok i s úroky přesahuje 17 miliard korun a podle iRecept.cz roste zhruba o 1,6 milionu korun denně. Na začátku roku 2026 podle HlídacíPes.org začal Diag Human vymáhat peníze přes firmy napojené na ČEZ. Rozhodnutí britského nejvyššího soudu se čeká na začátku příštího roku.

Premiér Babiš je přesvědčený, že ČEZ uspěje: „Stát ale nikdy ani na okamžik nepřipustil legitimitu nároku Diag Human." Za problém viní politiky ODS, kteří v roce 1992 podepsali rozhodčí doložky. Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odpověděl, že jeho ministerstvo udělalo vše, co mohlo. Ministryně financí Alena Schillerová odmítla říct, zda stát na možnou prohru vytvoří rezervu v rozpočtu.

Proč to zasahuje do zestátnění

Plán vlády stojí na rozdělení ČEZ. Distribuce, prodej energií a obchodování, mezi nimi i GasNet, se mají do konce prvního čtvrtletí 2027 přesunout do nové dceřiné firmy s pracovním názvem DSZS. Až 49 % v ní chce ČEZ prodat investorům a z výnosu, který může dosáhnout až 150 miliard korun, vykoupit minoritní akcionáře. Ti drží zhruba 30 % akcií.

Zablokovaný majetek tak míří do nejcitlivějšího místa celého plánu. Dokud lucemburské soudy blokaci nezruší, je převod plynárenské části do DSZS komplikovaný. A žádný investor nebude chtít kupovat podíl ve firmě, jejíž majetek drží v zástavě cizí soud. Pokud se řízení protáhne, může se posunout celý harmonogram, který už teď z původně slibovaného konce roku 2027 sklouzl k roku 2029.

Podaří se zestátnění? Pět překážek

1. Šťáva a Lucembursko. Nejspíš dočasná komplikace, pokud soudy dají ČEZ za pravdu. Pokud ne, nabízí se otázka, zda stát nakonec se Šťávou nebude jednat. Sedmnáct miliard je proti výkupu za 200 až 250 miliard korun malá částka. Šťáva podle iRecept.cz nabízel jednání každé vládě, k dohodě ale nikdy nedošlo.
2. Cena. Výkupní cenu stát zatím neřekl. Odhady analytiků se rozcházejí od 1 200 do 1 750 korun za akcii. Akcie se dnes obchoduje kolem 1 378 korun, takže dobrovolná nabídka by musela nabídnout prémii, a ta zvyšuje cenu výkupu.
3. Hranice 90 %. K nucenému vytěsnění zbylých akcionářů (squeeze-out) potřebuje stát nejméně 90 % akcií. Největší minoritář Pavel Tykač drží přes 3 % a spřízněné subjekty podle Reflexu kontrolují přes 10 %. Bez jejich souhlasu se stát na 90 % nedostane, a to jim dává silnou vyjednávací pozici. „Já si nemyslím, že něco budou vykupovat," prohlásil letos Tykač.
4. Financování. Výkup má platit ČEZ sám z prodeje menšinového podílu v DSZS, ne státní rozpočet. Výsledek tak závisí na tom, kolik za podíl investoři zaplatí. Mezitím rostou dluhy kvůli novým jaderným blokům v Dukovanech.
5. Politika a čas. Do voleb v roce 2029 zbývají necelé tři roky. Opozice výkup kritizuje a po změně vlády by plán mohl skončit.

Trh zůstává klidný

Investory zpráva z Lucemburku nevyděsila. Akcie ČEZ v den oznámení zavřely na 1 344 korunách a od té doby vzrostly na 1 378 korun, kousek pod ročním maximem kolem 1 400 korun. Trh tedy sází na to, že blokace je spíš procesní zdržení než konec plánu. A pro minoritní akcionáře může být zdržení paradoxně výhodné: čím déle se výkup táhne, tím vyšší dividendy inkasují a tím víc roste tlak na stát, aby nabídl férovou cenu.

• Co sledovat: rozhodnutí lucemburských soudů o žalobách ČEZ, rozsudek britského nejvyššího soudu na začátku roku 2027, harmonogram vzniku DSZS a jakoukoli zmínku vlády o výkupní ceně.

Zdroje: Echo24, ČT24, iROZHLAS, iRecept.cz, E15, Reflex, Yahoo Finance. Data jsou orientační ke dni vydání, nejde o investiční doporučení.