Demografický průšvih České republiky. Kdy nás doženou děti, které se dnes nerodí

Česko zažívá nejhlubší propad porodnosti ve své moderní historii. V roce 2025 se podle Českého statistického úřadu narodilo pouhých 77,6 tisíce dětí, nejméně od začátku statistického sledování. Ještě v roce 2021 to bylo 111,8 tisíce. Za čtyři roky tak ubyla zhruba třetina narozených. A propad pokračuje: v prvním pololetí letošního roku se narodilo 36,5 tisíce dětí, o 5 procent méně než loni.

Úhrnná plodnost, tedy průměrný počet dětí na jednu ženu, spadla z 1,83 v roce 2021 na 1,28. K zachování velikosti populace bez migrace je potřeba zhruba 2,1. Ve všech krajích včetně Prahy poprvé od roku 2005 loni zemřelo víc lidí, než se narodilo, a přirozený úbytek obyvatel dosáhl rekordních 35,7 tisíce. Počet obyvatel zatím drží jen díky přistěhovalcům.

Proč se děti nerodí

Za propadem stojí dva faktory. Prvním je demografická ozvěna. Do věku, kdy ženy nejčastěji rodí, se dostávají slabé ročníky narozené kolem roku 2000, kdy porodnost byla na historickém dně. Proti roku 2021 je v Česku o 35,8 tisíce méně žen ve věku 26 až 33 let, kdy je plodnost nejvyšší.

Druhý a důležitější faktor je, že ženy rodí méně ve všech věkových skupinách. ČSÚ spočítal, že kdyby ženy měly stejnou plodnost jako v letech 2018 až 2020, narodilo by se jen loni o 25 tisíc dětí víc. Ženy mají první dítě v průměru v 29,2 letech a stále častěji zůstávají bez dětí úplně. Při dnešní úrovni plodnosti by podle ČSÚ zůstalo bezdětných až 38 procent žen. Mezi důvody demografové uvádějí drahé bydlení, inflaci posledních let, nejistotu a odkládání rodičovství.

Časová osa: kdy nás to dožene

Děti, které se nenarodily, se v ekonomice projevují postupně, jak by procházely životem. Krátkodobě to rozpočtu paradoxně pomáhá. Podle Michala Hlaváčka z Národní rozpočtové rady stát ušetří na porodném, mateřské a rodičovské. V horizontu zhruba 25 let ale přijde zásadní výpadek příjmů ze sociálního a zdravotního pojištění i z daní.

• Už teď: porodnice a školky. Porodnice mají méně porodů a mateřským školám začínají ubývat děti, hlavně mimo velká města.
• 2028 až 2032: základní školy. V roce 2027 by měl do prvních tříd nastoupit poslední silný ročník narozený v roce 2021. Během následujících čtyř let se počet prvňáků sníží zhruba o třetinu. Obce budou slučovat třídy, rušit malotřídky a školy, které se teprve nedávno rozšiřovaly, budou mít volné kapacity.
• Konec 30. let: střední školy a učiliště. Kolem roku 2037 začnou slabé ročníky přicházet na střední školy. Firmám ubude učňů a technických absolventů, na které už dnes čekají.
• Začátek 40. let: vysoké školy a nástup do práce. Kolem let 2041 až 2045 budou chybět studenti na univerzitách a mladí lidé na trhu práce.
• 40. a 50. léta: důchody. Slabé ročníky budou v nejproduktivnějším věku platit pojistné na důchody početných generací, které do penze odejdou o dekádu dřív.
• 50. léta: druhá ozvěna. Méně dnešních dívek znamená za 25 až 30 let méně matek. I kdyby se plodnost zvýšila, počet narozených se bude těžko vracet na dřívější úroveň.

Nejhorší souběh: odchod Husákových dětí

Problém je v načasování. V polovině 70. let se rodilo téměř 200 tisíc dětí ročně, tedy více než dvojnásobek dnešního počtu. Tyto silné ročníky začnou masově odcházet do důchodu od druhé poloviny 30. let a největší tlak se očekává na přelomu 30. a 40. let. Právě tehdy na trh práce začnou vstupovat generace narozené kolem roku 2000 a o něco později ty dnešní, které jsou ještě slabší.

„Na každého jednoho absolventa budeme mít dva lidi nově s nárokem na důchod,“ upozorňuje analytik trhu práce Tomáš Ervín Dombrovský ze skupiny Alma Career. Problém se podle něj nejvíc projeví u kvalifikovaných pozic, které se už dnes obtížně obsazují.

Podle projekce ČSÚ vzroste podíl lidí nad 65 let z dnešních zhruba 20 procent na téměř 29 procent v roce 2050. Průběžný důchodový systém, kde pracující platí důchody současných seniorů, bude pod rostoucím tlakem. Národní rozpočtová rada už dnes varuje, že veřejné finance se vydaly cestou trvale rostoucího dluhu a demografie tento trend v dalších dekádách zesílí.

Dá se to zvrátit?

Zcela ne. Děti, které se nenarodily, už nikdo nedoplní. Dopady lze ale zmírnit. Ekonom Vladimír Bezděk upozorňuje, že o budoucnosti důchodů nerozhodne jen počet narozených, ale i zaměstnanost, produktivita, migrace a nastavení systému. Možné nástroje jsou známé:

• Migrace. Už dnes se zhruba 13 procent dětí v Česku rodí matkám cizinkám a počet obyvatel roste jen díky přistěhovalectví. Bez něj by populace rychle ubývala.
• Delší pracovní život. Důchodový věk má podle schválené reformy dál růst. Firmy se budou muset naučit víc pracovat se staršími zaměstnanci. Podle Centra ekonomických a tržních analýz je v Česku 110 tisíc dlouhodobě nezaměstnaných lidí nad 50 let.
• Produktivita a automatizace. Méně pracovníků musí vyprodukovat stejné množství zboží a služeb. Investice do technologií a umělé inteligence budou nutností, ne volbou.
• Podpora rodin. Dostupnější bydlení, školky a jistota pro mladé rodiny mohou plodnost zvýšit. Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že účinek finančních pobídek bývá omezený.

Co to znamená pro vaše peníze

Pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky je vzkaz jasný. Státní důchod bude v poměru k mzdě pravděpodobně nižší, než jsou zvyklí dnešní senioři, a k důchodu se půjde později. Spoléhat jen na průběžný systém je riskantní. Vlastní dlouhodobé spoření a investování, třeba přes doplňkové penzijní spoření nebo dlouhodobý investiční produkt, je proto důležitější než dřív.

Demografie ovlivní i trhy. Méně mladých lidí znamená v dlouhém horizontu nižší poptávku po startovacím bydlení v regionech, kde populace ubývá. Naopak poroste poptávka po zdravotnictví, sociálních službách a bydlení pro seniory. Firmy budou kvůli nedostatku lidí víc investovat do automatizace a mzdy kvalifikovaných pracovníků porostou.

Děti, které se dnes nerodí, nás tedy doženou postupně. Nejdřív ve školách na konci tohoto desetiletí, pak na trhu práce a nejsilněji ve 40. letech, kdy budou chybět v práci i v rozpočtu. Času na přípravu je méně, než se zdá.

Zdroje: Český statistický úřad (Pohyb obyvatelstva 2025 a 1. pololetí 2026, tisková konference 31. 3. 2026), Národní rozpočtová rada, Alma Career, CETA, Echo24, ČTK. Nejde o investiční doporučení.