Sociálka zamítá důchod tisícům lidí. Kdo se neozve včas, už to nezvrátí
Česká správa sociálního zabezpečení zamítá každý rok přes deset tisíc žádostí o starobní důchod, nejčastěji kvůli chybějící době pojištění. Často přitom stačí doložit zapomenutý pracovní poměr. Na námitky má ale žadatel jen 30 dní od doručení rozhodnutí a kdo lhůtu propásne, o nejjednodušší cestu k nápravě přijde.
Celý život pracovali, a přesto jim stát důchod nepřizná. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zamítá stále víc žádostí o starobní důchod. Zatímco v roce 2020 odmítla podle dat, která úřad poskytl deníku Echo24, přes 6 400 žádostí, v letech 2023 a 2024 to bylo pokaždé kolem 10 800. Za pět let tak bez důchodu odešlo s nepořízenou přes 43 tisíc žadatelů.
| Rok | Zamítnuté žádosti o starobní důchod |
|---|---|
| 2020 | 6 410 |
| 2021 | 7 454 |
| 2022 | 8 027 |
| 2023 | 10 807 |
| 2024 | 10 786 |
Zamítnutí přitom nemusí být konečné. Řada lidí má na důchod nárok, jen ho úřadu nedokázala doložit. O tom, zda se jim podaří rozhodnutí zvrátit, pak často rozhoduje to, jestli se ozvou v krátké lhůtě.
Proč úřad žádosti zamítá
Nejčastějším důvodem je podle ČSSZ nedostatečná doba pojištění. Kdo dosáhl důchodového věku po roce 2018, potřebuje pro řádný starobní důchod 35 let pojištění včetně náhradních dob, nebo 30 let takzvané čisté doby, tedy bez nich. Kdo ani jednu podmínku nesplní, může důchod dostat až po dosažení věku o pět let vyššího, než je jeho důchodový věk, a to při nejméně 20 letech pojištění bez náhradních dob.
Jenže úřad může počítat jen s tím, co má v evidenci. A ta má mezery hlavně u starších pracovních poměrů, kdy zaměstnavatelé hlásili evidenční listy na papíře, pozdě, chybně, nebo vůbec. Problém mají také lidé, jejichž zaměstnavatel mezitím zanikl, kteří pracovali v cizině nebo podnikali a neplatili pravidelně pojistné.
Méně často úřad žádost zamítne proto, že žadatel ještě nedosáhl důchodového věku k datu, od kterého důchod požaduje, nebo proto, že pobírá vyšší invalidní důchod. „Další důvody jsou specifické a v menšině,“ uvedla pro Echo24 mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová.
Třicet dní na námitky
Kdo s rozhodnutím nesouhlasí, může podat námitky. Lhůta je 30 dní a začíná běžet dnem následujícím po doručení rozhodnutí. Pokud poslední den připadne na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den. Pozor na to, že rozhodnutí je doručené i tehdy, když si ho adresát nevyzvedne na poště nebo neotevře v datové schránce. Po deseti dnech od uložení se považuje za doručené a lhůta běží.
Námitky se podávají písemně, osobně na okresní správě sociálního zabezpečení nebo na ČSSZ, poštou nebo datovou schránkou. Musí obsahovat:
- kdo je podává, včetně data narození nebo rodného čísla,
- které rozhodnutí napadá, ideálně s číslem jednacím,
- proč s ním nesouhlasí, například které roky zaměstnání chybí,
- podpis.
Důležité je, že doklady nemusí mít žadatel pohromadě hned. Stačí podat námitky včas a chybějící podklady doplnit později. ČSSZ pak rozhodnutí přezkoumá v plném rozsahu a může ho potvrdit, změnit, nebo zrušit. Je potřeba počítat s tím, že při plném přezkumu může úřad najít i něco v neprospěch žadatele.
U invalidních důchodů platí stejná lhůta. Námitky ale nejde podat proti samotnému posudku lékaře, jen proti rozhodnutí, které na něm stojí. V námitkách je proto dobré rozporovat konkrétní závěry posudku a doložit lékařské zprávy.
Co pomůže doložit dobu pojištění
- Evidenční a mzdové listy, zápočtové listy. Nejsilnější důkaz o tom, kdy a kde člověk pracoval.
- Výplatní pásky a potvrzení zaměstnavatele. Samotná pracovní smlouva nemusí stačit, protože neprokazuje, že člověk skutečně pracoval celou dobu.
- Doklady k náhradním dobám. Vojenská knížka, potvrzení o studiu, rodné listy dětí, potvrzení z úřadu práce.
- Archivy zaniklých firem. Mzdové doklady se dlouhodobě uchovávají a pomoci s jejich dohledáním umí okresní správa sociálního zabezpečení nebo oblastní archivy.
- Svědecké výpovědi. Pokud se jiný doklad nedochoval, lze dobu zaměstnání ve výjimečných případech prokázat i čestným prohlášením svědků.
„Klientům doporučujeme, aby si pečlivě ověřili, zda ČSSZ zhodnotila veškeré doby pojištění,“ radí mluvčí Drmolová. Od letošního roku lze chybějící doby řešit i elektronicky přes službu Moje konto na ePortálu ČSSZ, kde jde doklady rovnou přiložit. Oprava evidence ale nenahrazuje námitky. Kdo už má zamítavé rozhodnutí, musí námitky podat i tak.
Když námitky nevyjdou, nebo se zmeškají
Pokud ČSSZ námitkám nevyhoví, zbývá správní žaloba ke krajskému soudu. Tu je potřeba podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí o námitkách. Soudní řízení je u důchodů osvobozené od poplatků, trvá ale obvykle měsíce až roky.
Kdo 30denní lhůtu zmešká, o řádnou možnost napadnout rozhodnutí přijde. Zcela ztracený ale být nemusí. Pokud později získá chybějící dobu pojištění, třeba další prací, nebo splní podmínku vyššího věku, může podat novou žádost. A pokud se dodatečně najdou doklady o době, která existovala už dřív, může požádat, aby úřad nárok posoudil znovu. Takový doplatek ale bývá omezený na pět let zpět a celé řízení je zdlouhavější. Nejjistější cestou proto zůstávají včas podané námitky.
Jak zamítnutí předejít
Nejlepší obranou je zkontrolovat si evidenci ještě před podáním žádosti. Přes ePortál ČSSZ si lze kdykoli zobrazit informativní osobní list důchodového pojištění a projít, zda v něm nechybí žádné roky. Lidé starší 50 let mohou o tento přehled požádat i písemně. Chybějící doby se pár let před důchodem dokládají mnohem snáz, dokud ještě existují bývalí zaměstnavatelé a dokud si člověk pamatuje, kde pracoval.
Kdo si s úřadem neví rady, může se obrátit na veřejného ochránce práv. Jeho pomoc je zdarma a v řadě případů pomohla seniorům získat důchod nebo doplatek i po letech.
Zdroje: České důchody, Echo24, ČSSZ, Veřejný ochránce práv. Nejde o investiční doporučení.