Banky v Česku mají rekordní zisky. Stát jim chce zatrhnout tipec
Českým bankám v pololetí stoupl zisk na 71 miliard korun. Vláda Andreje Babiše hledá peníze na zalepení schodku a mezi sektory, které by mohly platit víc, jmenuje i banky. Jaké podoby by bankovní daň mohla mít, kolik by vynesla, jak by dopadla na zisky bank a kdo by ji nakonec zaplatil.
Českým bankám se daří jako nikdy. Podle dat České národní banky vydělaly v prvním pololetí letošního roku dohromady 71,06 miliardy korun, o 5,5 procenta víc než před rokem. Šest největších bank loni zvýšilo čistý zisk o 9 procent na 94 miliard korun. Stát přitom shání peníze: schodek rozpočtu se drží kolem 300 až 400 miliard korun ročně a vláda otevřeně mluví o tom, že některé daně porostou. Banky jsou mezi prvními kandidáty.
Co vláda řekla
Ministerstvo financí na začátku října České televizi potvrdilo, že vláda zvažuje vyšší zdanění některých odvětví, konkrétně bank, energetiky a zbrojařů. Úvahy označilo za „zcela legitimní“, protože tato odvětví podle něj v poslední době vykazují „brutální zisky“. Premiér Andrej Babiš v podcastu řekl, že „banky vydělávají extrémně“, a další sektorové daně nevyloučil. Velké firmy podle něj „určitě budou solidární“.
Ministryně financí Alena Schillerová zároveň uvedla, že žádný konkrétní návrh na stole není a na vládní ani koaliční úrovni se neprojednává. Podle Babiše se vláda k tématu teprve dostane a o nových příjmech se bude rozhodovat při přípravě rozpočtu na rok 2028. Precedens už ale existuje: vláda letos schválila mimořádnou sektorovou daň pro rafinerie na roky 2026 a 2027.
Zajímavé je, že Babiš býval odpůrcem bankovní daně. Když ji v roce 2019 prosazovala ČSSD, označil ji za hrozbu pro ekonomiku a stabilitu bank a místo ní navrhoval, aby banky část dividend vkládaly do národního rozvojového fondu, ze kterého by se financovaly dálnice nebo školky.
Zkušenost s windfall tax: banky zaplatily minimum
Česko už jednu „bankovní“ daň mělo. Daň z mimořádných zisků (windfall tax), kterou zavedla předchozí vláda na roky 2023 až 2025, měla původně vybrat od bank desítky miliard korun. Ve skutečnosti jí platil hlavně ČEZ. Banky odvedly jen zlomek, například za první rok zhruba 470 milionů korun. Daň totiž počítala s mimořádným ziskem proti průměru let 2018 až 2021 a banky ho dokázaly snížit mimo jiné tím, že přesouvaly peníze do státních dluhopisů, jejichž výnosy byly z daně vyjmuté.
Případná nová bankovní daň proto bude muset být postavená jinak, aby se jí banky nemohly vyhnout. A tady se nabízí několik modelů, které už fungují v zahraničí.
Jak by bankovní daň mohla vypadat
| Model | Kde funguje | Jak funguje | Orientační výnos v ČR* |
|---|---|---|---|
| Daň z aktiv | Polsko, Maďarsko | Procento z bilanční sumy banky bez ohledu na zisk. Polsko vybírá 0,44 % ročně z aktiv nad 4 mld. zlotých. | 0,1 % z aktiv ≈ 12 mld. Kč ročně |
| Přirážka k dani ze zisku | Slovensko | Banky platí ze zisku mimořádný odvod nad běžnou daň. Slovensko začínalo na 30 % a sazbu postupně snižuje. | +10 procentních bodů ≈ 15–18 mld. Kč |
| Daň z mimořádných úrokových výnosů | Litva, Itálie (2023) | Zdaní se jen čisté úrokové výnosy nad dlouhodobým průměrem. Itálie bankám dovolila místo placení posílit kapitál. | závisí na nastavení, jednotky až nízké desítky mld. |
| Odvod z dividend do fondu | návrh ANO z roku 2019 | Banky by část dividend místo akcionářům poslaly do státního rozvojového fondu. | 10–20 % dividend ≈ jednotky mld. až přes 10 mld. Kč |
* Propočet redakce: aktiva bankovního sektoru 12,09 bilionu korun (ČNB, červen 2026), roční zisk před zdaněním odhadujeme na 175 až 180 miliard korun.
Daň z aktiv je nejjednodušší a nejhůř se jí vyhýbá, protože nezáleží na tom, kolik banka vydělá. Zatěžuje ale i banky v horších časech a ze zkušenosti z Polska a Maďarska vede k tomu, že banky omezují rozvahu, zdražují úvěry a přesouvají peníze do státních dluhopisů, pokud jsou z daně vyňaté. Přirážka k dani ze zisku je spravedlivější vůči méně ziskovým bankám, ale dá se snižovat přesouváním nákladů a zisků v rámci mezinárodních skupin.
Jak by to dopadlo na zisky bank
Pro představu jsme dopad spočítali na Komerční bance, která jako jedna z mála zveřejňuje podrobné čtvrtletní výsledky. Za devět měsíců měla zisk před zdaněním 15,9 miliardy korun a aktiva 1,84 bilionu korun. Za celý rok by jí podobným tempem vyšel čistý zisk kolem 17,5 miliardy korun.
| Scénář pro Komerční banku | Daň navíc ročně | Dopad na čistý zisk | Dividenda na akcii** |
|---|---|---|---|
| Bez bankovní daně | – | cca 17,5 mld. Kč | cca 74 Kč |
| Daň 0,1 % z aktiv (nezapočitatelná) | cca 1,8 mld. Kč | −10 % | cca 66 Kč |
| Přirážka 10 bodů k dani ze zisku | cca 2,1 mld. Kč | −12 % | cca 65 Kč |
| Přirážka 20 bodů (slovenský model) | cca 4,2 mld. Kč | −24 % | cca 56 Kč |
** Při výplatě 80 procent zisku, jak KB plánuje za letošní rok. Propočet redakce, nejde o odhad banky.
Návratnost kapitálu, kterou KB pro letošek čeká mezi 13 a 14 procenty, by se při středně přísné dani propadla zhruba ke 12 procentům. To je stále solidní výsledek, ale citelně nižší než u bank v sousedních zemích bez podobné daně. U akcií by se dopad projevil rychle: investoři oceňují banky hlavně podle dividend, a když se zisk sníží o desetinu, akcie obvykle klesne podobně.
Kdo daň nakonec zaplatí
Politicky je bankovní daň lákavá. Největší české banky patří zahraničním skupinám (Erste, KBC, Société Générale, Raiffeisen, UniCredit) a velkou část zisků posílají v dividendách do ciziny. Daň by tak podle jejích zastánců vzala peníze hlavně zahraničním akcionářům.
Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že část daně se vždy přesune na klienty: banky platí nižší úroky z vkladů, zvyšují poplatky nebo přirážky k úvěrům. Česká bankovní asociace dlouhodobě varuje, že sektorovou daň nakonec zaplatí řadoví klienti, a upozorňuje i na dopad na úvěrování firem. Na Slovensku po zavedení odvodu klesla ziskovost bank, slovenská centrální banka ale jako hlavní důvod uvedla rostoucí náklady na riziko a dražší vklady, ne samotný odvod. Ne všechny peníze navíc odtečou do zahraničí. Jen Komerční banka má přes 90 tisíc drobných akcionářů z Česka.
Co sledovat
Konkrétní návrh zatím neexistuje a rozhodovat se bude nejdřív při přípravě rozpočtu na rok 2028. Vláda ale potřebuje snížit schodek, který Schillerová chce během volebního období snížit o 120 miliard korun, a banky s rekordními zisky jsou politicky nejsnadnějším cílem. Pro investory do českých bank to znamená nové riziko: dokud se o dani mluví, budou akcie Komerční banky a Monety obchodovat se slevou. Klíčové bude, jaký model vláda zvolí a zda daň bude dočasná, nebo trvalá.
Zdroje: Česká národní banka (výsledky bankovního sektoru za 1. pololetí 2026), Ministerstvo financí, ČT24, Echo24, Kurzy.cz, ČTK, Deník, Česká bankovní asociace, Slovenská banková asociácia, Komerční banka (výsledky k 30. 9. 2026); propočty výnosu a dopadu na KB redakce penize247.cz. Nejde o investiční doporučení.