Mladí Češi hledají zkratku k vlastnímu bydlení. Mnozí si myslí, že jim pomůže Bitcoin

Klasická cesta k vlastnímu bydlení vypadá v Česku pro mladé lidi stále hůř. Nový byt o velikosti 70 metrů čtverečních stojí podle letošního Deloitte Property Indexu v Praze téměř 17 průměrných hrubých ročních mezd, o dva platy víc než před rokem. Hůř je na tom v Evropě jen albánská Vlora. Brno a Košice se dělí o čtvrté místo s 15 platy.

Když k tomu přidáme hypotéky se sazbou kolem 5,8 procenta, přísnější pravidla České národní banky a nutnost mít naspořeno aspoň 10 až 20 procent ceny bytu, je pochopitelné, že mnoho mladých hledá jinou cestu. A stále častěji ji vidí v investicích s vysokým potenciálním výnosem.

Místo hypotéky bitcoin

Deník E15 loni na podzim popsal příběh mladého Pražana Michala, který místo spoření na akontaci každý týden nakupuje bitcoin za zhruba pět tisíc korun. Jeho úvaha byla jednoduchá: dvoupokojový byt v Praze stál tehdy 8 až 9 milionů korun a za deset let by mohl stát kolem 17 milionů. Klasickým spořením to nedožene, s bitcoinem by šance mít mohl. Podle výpočtu E15 by bitcoin musel růst zhruba o 35 procent ročně, aby mu na byt za deset let vydělal. V předchozích pěti letech přitom rostl v průměru o 55 procent ročně.

Sám Michal ale přiznal rizika. „Rozhodně bych si nepůjčoval na pořízení bitcoinu, ten úvěr může být smrtící,“ řekl tehdy E15. Podle průzkumu agentury Cook mezi lidmi ve věku 18 až 35 let preferuje investice do akcií a kryptoměn zhruba pětina mladých, a to v podobné míře. Podle kryptoměnové směnárny Coinmate tvoří lidé mezi 20 a 30 lety asi pětinu jejích uživatelů.

Rok poté: realita

Od té doby se ukázalo, jak riskantní taková strategie je. Bitcoin stál v říjnu 2025 kolem 2,4 milionu korun. Letos koncem října, po rekordní krádeži na burze Binance, spadl až k 76 tisícům dolarů, tedy zhruba 1,6 milionu korun. Kdo začal nakupovat na podzim 2025, je dnes v hluboké ztrátě, přestože pravidelné nákupy část propadu zmírnily. Byty v Praze mezitím dál zdražovaly, i když tempo zpomaluje.

Není to výjimka. Bitcoin v minulosti několikrát ztratil 70 až 80 procent své hodnoty. Po vrcholu v roce 2017 klesl o více než 80 procent, po vrcholu v listopadu 2021 o víc než tři čtvrtiny. Návrat k předchozímu maximu pokaždé trval roky. Kdo potřebuje peníze na byt v konkrétním termínu, si takový propad dovolit nemůže.

Kolik by člověk potřeboval vydělat

Modelový příklad: mladý člověk chce za 10 let koupit byt, který bude stát 12 milionů korun, a potřebuje mít naspořeno 20 procent, tedy 2,4 milionu korun, plus rezervu na poplatky a vybavení. Celkem tedy cílí na 3 miliony. Kolik musí měsíčně odkládat podle očekávaného výnosu?

Tabulka ukazuje, proč je bitcoin pro mladé lákavý: při optimistickém předpokladu stačí odkládat zlomek částky. Jenže 35 procent ročně po dobu deseti let není jistota, ale velmi optimistický scénář. Pokud by bitcoin rostl „jen“ o 10 procent ročně, investor odkládající 2 900 Kč měsíčně by měl po deseti letech necelých 600 tisíc korun, tedy zhruba pětinu potřebné částky. A pokud by přišel propad těsně před plánovaným nákupem, mohl by mít i méně, než vložil.

Rychlý růst akcií: menší sázka, stejný problém

Podobnou zkratku hledají mladí i v akciích. Technologické firmy jako Nvidia, Tesla nebo Palantir během několika let násobily svou hodnotu a sociální sítě jsou plné příběhů lidí, kteří na nich zbohatli. Málokdo ale mluví o těch, kteří nakoupili na vrcholu. Akciový index Nasdaq v roce 2022 ztratil přes třetinu hodnoty a řada populárních akcií spadla o 60 až 90 procent.

Investiční odborníci se shodují, že akcie jsou vhodné na dlouhý horizont, ideálně 10 a více let, a že s blížícím se termínem nákupu je potřeba riziko postupně snižovat. Kdo za dva roky potřebuje peníze na akontaci, neměl by je mít v akciích, natož v kryptoměnách.

Proč je to sázka

• Termín nákupu bytu je pevný, trh ne. Investor nemůže ovlivnit, zda přijde propad zrovna v roce, kdy chce kupovat.
• Byty mohou zdražovat i dál. Pokud ceny nemovitostí porostou o 5 až 7 procent ročně, investor nejen musí vydělat, ale musí trh s byty předehnat.
• Daně a poplatky. Zisk z kryptoměn držených kratší dobu než tři roky se daní, pokud prodeje za rok přesáhnou 100 tisíc korun. Akcie mají stejný časový test.
• Psychologie. Při propadu o polovinu mnoho lidí zpanikaří a prodá se ztrátou, nebo naopak přikoupí víc, než si mohou dovolit.
• Úvěr na investice. Nejhorší variantou je půjčit si na nákup kryptoměn nebo akcií. Při propadu pak člověk přijde o investici a dluh mu zůstane.

Rozumnější cesty

To neznamená, že investování mladým k bydlení nepomůže. Pravidelné investice do širokých indexových fondů s horizontem deseti a více let jsou dlouhodobě jednou z nejlepších cest, jak naspořit na akontaci rychleji než na spořicím účtu. Menší podíl, třeba 5 až 10 procent, lze s vědomím rizika vsadit i na bitcoin nebo jednotlivé akcie. Klíčové je ale nemít na jedné kartě všechno a riziko snižovat s blížícím se termínem nákupu.

Realitní makléři mladým často radí i jinou zkratku: začít menším bytem. „Kdo chce vlastnit v Praze velký byt, měl by co nejdříve po škole vlastnit aspoň nějaký malý,“ řekl E15 makléř Daniel Kotula. Menší byt mimo centrum nebo za hranicemi Prahy, případně koupě s partnerem nebo s pomocí rodiny, je často reálnější cestou než čekání na to, že bitcoin vystřelí přesně ve správnou chvíli.

Mladí, kteří dnes hledají zkratky, ostatně mají v jedné věci pravdu: klasická cesta k bydlení přestala fungovat. Řešením ale není vsadit vše na nejvolatilnější aktivum světa. Bitcoin může k bytu pomoci, stejně dobře ale může cestu k němu o roky prodloužit.

Zdroje: E15, Deloitte Property Index via Newstream, agentura Cook, Coinmate, Swiss Life Hypoindex, vlastní výpočty. Nejde o investiční doporučení.