Drama v ČNB. Hlasování o zvýšení sazeb bylo nebývale těsné. A Babiš se do nich tvrdě pustil

Petr Marek · 6.11.2026
Drama v ČNB. Hlasování o zvýšení sazeb bylo nebývale těsné. A Babiš se do nich tvrdě pustil

Bankovní rada zvedla sazbu na 4 % poměrem hlasů 4:3. Premiér Babiš rozhodnutí označil za absolutně skandální: česká inflace je podle něj třetí nejnižší v EU, zatímco eurozóna má vyšší inflaci a nižší sazbu. Kdo má pravdu a co to znamená pro hypotéky?

Česká národní banka ve čtvrtek 5. listopadu zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o čtvrt procentního bodu na 4 %. Že sazby porostou, trh čekal. Překvapil ale poměr hlasů. Pro zvýšení byli jen čtyři ze sedmi členů bankovní rady, zbylí tři chtěli sazby nechat beze změny. Tak těsné rozhodnutí naznačuje, že ani uvnitř centrální banky nepanuje shoda, kam dál. Jmenovité hlasování ČNB zveřejní až v zápisu z jednání.

Rozhodnutí navíc rozpoutalo další kolo sporu mezi centrální bankou a vládou. Premiér Andrej Babiš (ANO) se do bankovní rady opřel hned po oznámení.

Michl: Nejde o nový cyklus, jen o doladění

Guvernér Aleš Michl na tiskové konferenci připustil, že rozhodnutí bylo těsné. Zvýšení popsal jako preventivní krok. Podle něj nejde o začátek nového cyklu zvyšování sazeb, ale o doladění přísnosti měnové politiky. Banka chce zabránit tomu, aby se drahé energie propsaly do cen dalšího zboží a služeb a aby lidé a firmy začali počítat s vyšší inflací.

Michl zdůraznil, že rozhodnutí neovlivnil výkyv cen ropy z posledních dvou až tří týdnů. Rada se podle něj dívala hlavně na domácí tlaky: jádrová inflace drží nad 3 %, mzdy rostou rychle a přibývá úvěrů domácnostem i státu. „ČNB tady je zkrátka proto, aby zajistila nízkou inflaci v zemi,“ řekl. Další kroky nechal otevřené a řekl, že rada bude rozhodovat podle dat.

Nová prognóza ČNB přitom nevyznívá optimisticky. Letošní inflaci odhaduje na 2,1 %, příští rok ale čeká zrychlení na 3,2 %, zatímco dosud počítala s 2,5 %. Odhad růstu ekonomiky naopak snížila: letos z 2,2 % na 1,7 % a příští rok z 2,7 % na 2,5 %. Vyšší inflace a pomalejší růst zároveň jsou pro centrální banku nepříjemná kombinace.

Babiš: Absolutně skandální rozhodnutí

Premiér se k rozhodnutí vrátil v pátek ve videu na Facebooku a nešetřil silnými slovy. „To rozhodnutí je absolutně skandální,“ řekl. Kdo na něm podle něj vydělá? „No právě ty komerční banky. Ty vydělají víc. A pro vás se hypotéky zase zdraží.“

Jádrem jeho kritiky je srovnání s eurozónou. „Česká národní banka navyšuje na čtyři procenta a tvrdí, že ta základní sazba je způsob boje proti inflaci. A inflace České republiky je třetí nejnižší v rámci Eurostatu v Evropské unii, 2,2 procenta,“ uvedl. Eurozóna má podle něj inflaci kolem 4 %, a přitom „Evropská centrální banka má dvě a půl procenta“. „Dává vám to logiku? Mně absolutně ne,“ ptal se. To, že je u nás základní sazba vyšší než průměrná roční inflace, označil za úplně nelogické.

Těsný poměr hlasů premiér přivítal. „Aspoň že tři tam trošku se zamysleli nad tím nesmyslem, který nakonec prošel proti zájmu nás všech,“ řekl na adresu členů rady, kteří hlasovali proti zvýšení.

Navázal tak na čtvrteční reakce. Hned po oznámení napsal, že „zásadně nesouhlasí a hlasitě protestuje“, a ve Sněmovně rozhodnutí označil za „na palici“. Proti dalšímu zvyšování sazeb se dlouhodobě staví i ministryně financí Alena Schillerová. Vyšší sazby totiž nezdražují jen hypotéky, ale i obsluhu státního dluhu.

Guvernér Michl politická vyjádření komentovat odmítl: „My politická vyjádření nekomentujeme, soustředíme se na náš mandát.“ Už v červnu, kdy ČNB zvedala sazbu na 3,75 % a Babiš ji předem varoval, Michl odpověděl, že pokyny od nikoho nepřijímá. Nezávislost centrální banky zaručuje ústava a členy bankovní rady jmenuje prezident republiky, ne vláda.

Proč srovnání s eurozónou kulhá

Na první pohled má premiér pravdu: česká inflace je nízká. Podle srovnatelné metodiky Eurostatu činí 2,2 %, podle předběžného odhadu ČSÚ byla v říjnu 2,4 %. Obojí je blízko cíle ČNB. Reálná úroková sazba po odečtení inflace tak vychází zhruba na 1,6 až 1,8 %, což je na poměry posledních let přísná měnová politika.

Srovnání s eurozónou ale není úplně férové. Centrální banka se nedívá na dnešní inflaci, ale na to, kde bude za rok až rok a půl, protože až tehdy se změna sazeb naplno projeví. A právě na příští rok ČNB čeká zrychlení inflace na 3,2 %. Pokud by navíc v eurozóně skutečně byla inflace kolem 4 % při sazbě 2,5 %, jak tvrdí premiér, neznamenalo by to, že má pravdu ECB a ne ČNB. Spíš by to ukazovalo, že ECB je se zásahem pozadu. ECB také nastavuje sazby pro dvacet zemí najednou a nemůže reagovat na situaci jedné z nich. ČNB řídí jen českou ekonomiku, kde podle ní rychle rostou mzdy, spotřeba i úvěry a jádrová inflace drží nad cílem dlouhodobě.

Pravdu má Babiš v tom, že vyšší sazby se lidem projeví na hypotékách a že bankám rostou úrokové výnosy. Zrovna tady se ale jeho kritika potkává s vlastní politikou vlády. Kabinet podle dostupných informací chystá na banky sektorovou daň a příští týden se o ní má jednat. Michl se k ní na tiskové konferenci odmítl vyjádřit.

Co to znamená pro hypotéky a úspory

Pro lidi s hypotékou je podstatné, že zvýšení bylo očekávané a finanční trh ho měl z velké části započítané v cenách už předem. Nabídkové sazby hypoték se odvíjejí hlavně od úroků na finančním trhu na několik let dopředu, ne přímo od repo sazby. Pokud ČNB opravdu nezahájila nový cyklus, jako tvrdí guvernér, skokové zdražení hypoték kvůli tomuto kroku čekat nemusíme. Kdo ale refixuje úvěr sjednaný v době levných peněz, zaplatí výrazně víc než dosud.

Střadatelé si naopak polepší. Spořicí účty a termínované vklady na vyšší sazbu reagují obvykle rychle, nejlepší nabídky už teď přesahují 4 %.

Bude další zvýšení?

Většina analytiků další zvýšení sazeb za hlavní scénář nepovažuje. Spíš čekají delší období, kdy sazby zůstanou na 4 %. Rizika ale míří nahoru. Portfolio manažer Milan Hanousek ze společnosti CODYA upozorňuje, že inflace se může na začátku příštího roku vyšplhat ke 4 %. Pak by podle něj bylo pravděpodobné zvýšení na 4,25 %. Hodně bude záležet na cenách energií a na vývoji konfliktu na Blízkém východě.

Poměr hlasů 4:3 je přitom pro další vývoj důležitý signál. Stačí, aby jeden člen rady změnil názor, a sazby se příště zvyšovat nebudou. A pokud inflace na začátku roku opravdu zrychlí, stačí naopak jediný hlas na druhé straně k dalšímu zvýšení. Spor mezi Strakovou akademií a Na Příkopě tím rozhodně neskončí.

Zdroje: Kurzy.cz, Echo24, Echo24, Deník N, FXstreet.cz, Byznys noviny, ČSÚ. Nejde o investiční doporučení.

Čtěte také

Další články